8 C 204/2021-33 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelkou pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], jež se žalovanou uzavřela s počátkem pojištění od [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku této smlouvy, a to ke dni [datum]. Žalovaná tak dluží pojistné v celkové výši [částka]. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou v uvedené výši následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 4. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Existenci platného závazkového vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vzal soud za prokázánu z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] na dobu určitou do [datum], s automatickou prolongací, mezi společností [právnická osoba] jako pojistitelem na straně jedné a žalovanou jako pojistníkem na straně druhé, když předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka], rok výroby 2002, dle zákona č. 168/1999 Sb. Jak vyplývá i z předložené pojistky k této pojistné smlouvě, žalovaná se uvedenou smlouvou zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k úhradě ročního pojistného v celkové výši [částka]. Z dopisu pojišťovny ze dne [datum], adresovaného žalované, vzal soud za prokázané, že žalovaná řádně své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy neplnila, neboť nezaplatila dlužné pojistné na další roční pojistné období od [datum], když tímto dopisem byla žalovaná současně vyrozuměna o tom, že pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno nejpozději do [datum], zanikne sjednané pojištění uplynutím této lhůty. Žalovaná však dluh na pojistném ve stanovené lhůtě nezaplatila, a proto byla předloženým dopisem pojišťovny ze dne [datum] vyrozuměna o tom, že sjednané pojištění zaniklo po marném uplynutí uvedené lhůty ke dni [datum]. Současně pak byla žalovaná informována o vzniku nedoplatku ve výši [částka] za dobu do zániku pojištění. Žalované tak vznikla povinnost k zaplacení dlužného pojistného v této celkové poměrné výši [částka], jak vyplynulo i z předložené bilance předmětné pojistné smlouvy. Žalovaná tuto dlužnou částku pojišťovně ani žalobkyni nezaplatila, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsoben tvrzen a prokázán případný opak. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení pak byla dána na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi uvedenou pojišťovnou jako postupitelem na straně jedné a stávající žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení s dodatkem [číslo] k této smlouvě, uzavřeným dne [datum], na základě něhož byla předmětná pohledávka za žalovanou, včetně příslušenství, postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno předloženou předžalobní upomínkou, vyhotovenou zástupcem žalobkyně dne [datum]. 8. Za konstatování, že v řízení byla žalobkyní předloženými listinnými důkazy prokázána existence pojistného vztahu, jakož i výše dlužného pojistného, soud podanému návrhu vyhověl a uložil žalované povinnost k úhradě částky v celkové výši [částka]. Samotná výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Do prodlení se žalovaná dostala dnem následujícím po datu ukončení pojistného vztahu, tj. dnem [datum]. Pro úhradu celkové přiznané částky pak byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka], sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce [částka] (3 x [částka]), 3 režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši [částka], tj. [částka], neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Soud přitom přistoupil k užití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z toho důvodu, že žaloba byla podána po [datum], jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisu zdejšího soudu, vedeného pod spisovou značkou EPR [číslo], a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje [částka]. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.