8 C 12/2022-50 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovanou dne [datum] uzavřela v elektronické podobě Smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její běžný účet kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka], za což se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka]. Dále se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené Sazebníkem, který byl společně s příslušnými Obchodními podmínkami nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Ke dni podpisu smlouvy činila úroková sazba 8,3 % ročně. Pro případ prodlení s plněním některého ze závazků vůči bance byla rovněž sjednána povinnost žalované uhradit roční úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Výše zákonného úroku z prodlení v daném případě činila 8,5 % ročně. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila, v důsledku čehož jí žalobkyně zaslala výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum], na základě níž byla smlouva ke dni [datum] ukončena. Žalovaná kontokorentní úvěr čerpala, přičemž ke dni [datum] žalobkyně evidovala za žalovanou celkový dluh ve výši [částka], včetně příslušenství v podobě sjednaného úroku a smluvního úroku z prodlení z uvedené dlužné jistiny za období od [datum] do zaplacení. Tuto celkovou dlužnou částku žalovaná nezaplatila, a to ani přes výzvu k plnění ze dne [datum], ačkoliv byla na povinnost vyrovnat debetní zůstatek na kontokorentním účtu opakovaně upozorňována. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Existenci platného závazkového vztahu mezi účastnicemi vzal soud za prokázánu z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, uzavřené mezi žalobkyní na straně jedné a žalovanou na straně druhé. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované k jejímu běžnému účtu kontokorentní úvěr, a to v podobě debetního zůstatku k běžnému účtu, ve výši [částka], tj. s možností přečerpání aktuálního zůstatku na běžném účtu až do výše úvěrového rámce. Za poskytnutí a čerpání kontokorentního úvěru se žalovaná zavázala platit bance úroky z úvěru dle tarifu stanoveného v Sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby, s tím, že ke dni uzavření smlouvy činila úroková sazba 8,3 % ročně. Dále se pak žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni za přistavení úvěrového rámce pro čerpání kontokorentního úvěru poplatek ve výši [částka]. Rovněž tak byla uvedenou smlouvou sjednána pro případ prodlení žalované s plněním jejích dluhů vůči bance, vzniklých na základě předmětné smlouvy, povinnost uhradit roční úrok z prodlení ve výši stanovené právními předpisy, tj. roční výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly kromě výše zmíněného Sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby i předložené Obchodní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru a Ceník finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby. Konkrétní způsob čerpání kontokorentního úvěru žalovanou byl v řízení doložen předloženým přehledem pohybů na účtu žalované za období od [datum] do [datum]. Z tohoto přehledu vyplývá, že žalované vznikla vůči žalobkyni povinnost vyrovnat vzniklý nepovolený záporný (debetní) zůstatek v celkové výši [částka], když žalobkyně předloženým dopisem ze dne [datum] v řízení prokázala, že daná smlouva o kontokorentním úvěru ze dne [datum] byla v souladu s ustanovením čl. VI. odst. 2 Obchodních podmínek vypovězena již k datu [datum] s tím, že k datu [datum] činil debetní zůstatek účtu žalované částku - [částka]. 5. Za konstatování, že v řízení byla žalobkyní předloženými listinnými důkazy prokázána existence povinnosti žalované k úhradě dluhu, jakož i výše dlužné jistiny, soud podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost k zaplacení celkové částky ve výši [částka], a to včetně sjednaného úroku ve výši 8,3 % ročně z této dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z téže částky za shodné období od [datum] do zaplacení, když samotná výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se přitom rovněž opírá o obecné ustanovení § 1970 o. z. Pro úhradu celkové přiznané částky byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka], sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce [částka] (3 x [částka]), ze 3 režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši [částka], tj. [částka], neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.