8 C 185/2022-33 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, která je provozována žalobkyní, přičemž se neprokázal při přepravní kontrole platnou jízdenkou, v důsledku čehož žalovanému vznikla povinnost k úhradě jízdného ve výši 20 Kč a rovněž povinnost k úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč Celkem tedy žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 1 020 Kč, kterou nezaplatil i přesto, že mu ze strany žalobkyně byla zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením [ustanovení pr. předpisu] proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle [ustanovení pr. předpisu] smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek evid. [číslo] sepsaného dne [datum] kontrolorem žalobkyně, vzal soud za prokázané, že žalovaný jako cestující se při kontrole provedené tohoto dne v 11:20 hod., na lince [číslo] neprokázal na výzvu platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla prokázána jeho předloženým občanským průkazem. Hlášení pak bylo žalovaným vlastnoručně podepsáno. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný jako cestující nesplnil svoji povinnost zakoupit si před nástupcem do vozidla hromadné dopravy, provozované žalobkyní, jízdenku a prokázat se na výzvu osoby pověřené žalobkyní a vybavené jejím kontrolním odznakem platným jízdným dokladem, čímž žalovanému vznikla v souladu s [ustanovení pr. předpisu], o drahách, ve znění pozdějších předpisů, povinnost zaplatit vedle neuhrazeného jízdného ve výši 20 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s účinnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně a jejími přepravními řády. V řízení přitom nebylo relevantním způsobem tvrzeno a prokázáno, že by žalovaný, byť i jen zčásti, dlužné částky jízdného a přirážky k jízdnému žalobkyni zaplatil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný jako dlužník dle [ustanovení pr. předpisu] dostal do prodlení s plněním peněžního dluhu, přiznal soud žalobkyni vedle celkové dlužné jistiny ve výši 1 020 Kč rovněž i úrok z prodlení z této částky, když do prodlení s její úhradou se žalovaný dostal dnem následujícím po provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Samotná výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle [ustanovení pr. předpisu] stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle [ustanovení pr. předpisu], když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 600 Kč (3 x 200 Kč), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § [anonymizováno] odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši 900 Kč, tj. 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle [ustanovení pr. předpisu] povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.