8 C 205/2022-42 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelkou pohledávky za žalovanou, která vznikla její právní předchůdkyni [právnická osoba] podnik města České Budějovice, a.s., a to tím, že žalovaná dne [datum] nastoupila přepravu na lince provozované touto společností, přičemž při kontrole revizorem bylo zjištěno, že tak žalovaná učinila bez platného jízdního dokladu, v důsledku čehož jí vznikla povinnost k úhradě jízdného ve výši 16 Kč a rovněž povinnost k úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč Celkem tedy žalovaná dluží žalobkyni, jíž byla pohledávka za žalovanou uvedeným dopravcem postoupena, částku ve výši 1 516 Kč. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno do jejích vlastních rukou již dne [datum]. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 2550 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z předloženého zápisu o provedené přepravní kontrole ev. [číslo] [variabilní symbol], sepsaného dne [datum] kontrolorem dopravce, vzal soud za prokázané, že žalovaná jako cestující se při kontrole provedené tohoto dne v 07:06 hodin na lince [číslo] v zastávce [ulice] v [obec], neprokázala na výzvu platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla prokázána jejím předloženým občanským průkazem. Zápis pak byl žalovanou vlastnoručně podepsán. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaná jako cestující nesplnila svoji povinnost zakoupit si před nástupem do vozidla hromadné dopravy, provozované právní předchůdkyní žalobkyně, jízdenku a prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem a vybavené jeho kontrolním odznakem platným jízdným dokladem, čímž žalované vznikla v souladu s § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, příp. v souladu s § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, povinnost zaplatit vedle neuhrazeného jízdného ve výši 16 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to v souladu s účinnými Smluvními přepravními podmínkami městské hromadné dopravy a Tarifem jízdného městské hromadné dopravy, vydanými Dopravním podnikem města České Budějovice, a.s., které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. V řízení přitom nebylo relevantním způsobem tvrzeno a prokázáno, že by žalovaná, byť i jen zčásti, dlužné částky jízdného a přirážky k jízdnému žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatila. Aktivní legitimace stávající žalobkyně byla v řízení prokázána předloženou Smlouvou o postoupení souboru pohledávek, uzavřenou dne [datum] mezi Dopravním podnikem města České Budějovice, a.s. jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno předloženým dopisem postupitele. Vzhledem k tomu, že se žalovaná jako dlužník dle § 1970 o. z. dostala do prodlení s plněním peněžního dluhu, přiznal soud žalobkyni vedle žalované jistiny v celkové výši 1 516 Kč rovněž i úrok z prodlení z této částky, když tento úrok z prodlení byl žalobkyní podaným návrhem požadován nikoliv již ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno, ale až od 16. dne po provedení této kontroly. Samotná výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 600 Kč (3 x 200 Kč), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši 900 Kč, tj. 189 Kč, neboť právní zástupkyně žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátce žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.