8 C 281/2021-54 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že zjistila, že osobní automobil [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, když však žalovaná jako jeho vlastník či provozovatel neměla v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 79 dnů, k němu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná tak porušila svoji zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl vůči žalované nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná tedy dluží žalobkyni celkovou částku ve výši [částka], sestávající ze základu příspěvku ve výši [částka] a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 až 5 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Z předloženého výpisu z Centrálního registru vozidel vzal soud za prokázané, že žalovaná byla v příslušném období od [datum] do [datum], kdy k předmětnému osobnímu automobilu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, vlastníkem a provozovatelem tohoto motorového vozidla, a to na základě předložené kupní smlouvy ze dne [datum]. Předloženým dopisem ze dne [datum] žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanou jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala k dobrovolné úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP v celkové výši [částka], a to nejpozději do 60 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaná na tuto výzvu nijak nezareagovala, a proto žalobkyně zaslala žalované upomínku o úhradu uvedené dlužné částky ze dne [datum]. K zaplacení ze strany žalované však nedošlo, a to byť i jen zčásti, ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla soudu rovněž k důkazu žalobkyní předložena, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Provedenými důkazy tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaná za výše specifikované období nesplnila svoji stanovenou povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové částce [částka] (79 dnů x [částka] v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.), ačkoliv k tomu byla žalobkyní opakovaně vyzývána. Žalobkyni tak v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením vzniklo rovněž i právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše činí dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku [částka]. Soud tedy uložil žalované povinnost k úhradě celkové částky ve výši [částka] ([částka] + [částka]), a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, když do prodlení se žalovaná dostala v návaznosti na uplynutí lhůty stanovené výzvou žalobkyně ze dne [datum]. Nárok na zaplacení tohoto úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je přitom dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka], sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce [částka] (3 x [částka]), ze 3 režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši [částka], tj. [částka], neboť právní zástupkyně žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátce žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.