8 C 186/2023-59 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že zjistila, že nákladní automobil [registrační značka] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, když však žalovaný jako jeho vlastník či provozovatel neměl v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 118 dnů, dále v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 73 dnů, dále v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 89 dnů, a v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 92 dnů, k němu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný tak porušil svoji zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný tedy dluží žalobkyni celkovou částku ve výši 10 448 Kč, sestávající ze základu příspěvku ve výši 10 148 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, dále celkovou částku ve výši 6 578 Kč, sestávající ze základu příspěvku ve výši 6 278 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, dále celkovou částku ve výši 7 954 Kč, sestávající ze základu příspěvku ve výši 7 654 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a celkovou částku ve výši 8 212 Kč, sestávající ze základu příspěvku ve výši 7 912 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 až 5 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ze soudem vyžádaného sdělení Městského úřadu v Sušici, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný byl ve výše specifikovaných příslušných obdobích, kdy k předmětnému motorovému vozidlu [registrační značka] nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, vlastníkem tohoto vozidla. Předloženým dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému zaslán na tehdy žalobkyni známou adresu jeho bydliště, žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala k dobrovolné úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP za období od [datum] do [datum] v celkové výši 10 448 Kč, a to nejpozději do 60 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný na tuto výzvu nijak nezareagoval, a proto žalobkyně zaslala žalovanému postupně dvě upomínky o úhradu uvedené dlužné částky ze dne [datum] a ze dne [datum]. K zaplacení ze strany žalovaného však nedošlo, a to byť i jen zčásti, ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla soudu také k důkazu žalobkyní předložena, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Předloženým dopisem ze dne [datum] žalobkyně dále v řízení prokázala, že žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala k dobrovolné úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP i za období od [datum] do [datum] v celkové výši 6 278 Kč, a to opět nejpozději do 60 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný však ani na tuto výzvu, u níž žalobkyně v řízení opět prokázala její odeslání na jí známou adresu bydliště žalovaného, nijak nezareagoval, a proto žalobkyně zaslala žalovanému upomínku o úhradu uvedené dlužné částky ze dne [datum]. K zaplacení ze strany žalovaného však i v tomto případě nedošlo ani na základě předložené předžalobní upomínky ze dne [datum]. Předloženým dopisem ze dne [datum] žalobkyně dále rovněž v řízení prokázala, že žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala k dobrovolné úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP i za následující období od [datum] do [datum] v celkové výši 7 654 Kč, a to znovu nejpozději do 60 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný však ani na tuto výzvu, u níž žalobkyně v řízení opět prokázala její odeslání na jí známou adresu bydliště žalovaného, nijak nezareagoval, a proto žalobkyně zaslala žalovanému upomínku o úhradu uvedené dlužné částky ze dne [datum]. K zaplacení ze strany žalovaného však i v tomto případě nedošlo ani na základě předložené předžalobní upomínky ze dne [datum]. Předloženým dopisem ze dne [datum] žalobkyně konečně v řízení prokázala, že žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala k dobrovolné úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP i za další období od [datum] do [datum] v celkové výši 7 912 Kč, a to opět nejpozději do 60 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný ani na tuto výzvu, u níž žalobkyně v řízení opět prokázala její odeslání na jí známou adresu bydliště žalovaného, nijak nezareagoval, a proto žalobkyně zaslala žalovanému upomínku o úhradu uvedené dlužné částky ze dne [datum]. K zaplacení ze strany žalovaného však i v tomto případě nedošlo ani na základě předložené předžalobní upomínky ze dne [datum]. Provedenými důkazy tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný za všechna čtyři výše specifikovaná období nesplnil svoji zákonnou povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkových částkách 10 148 Kč (118 dnů x 86 Kč v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.), 6 278 Kč (73 dnů x 86 Kč), 7 654 Kč (89 dnů x 86 Kč) a 7 912 Kč (92 dnů x 86 Kč), ačkoliv k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. Žalobkyni tak v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením vzniklo ve všech případech rovněž i právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše činí dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 300 Kč. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě celkové částky ve výši 33 192 Kč (10 148 Kč + 300 Kč + 6 278 Kč + 300 Kč + 7 654 Kč + 300 Kč + 7 912 Kč + 300 Kč), a to včetně zákonného úroku z prodlení ze všech dílčích dlužných jistin ve výši 10 148 Kč, 6 278 Kč, 7 654 Kč a 7 912 Kč, když do prodlení s jejich úhradou se žalovaný dostal v návaznosti na uplynutí lhůt stanovených shora zmíněnými výzvami žalobkyně. Nárok na zaplacení tohoto úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je přitom dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 3 506 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 328 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů