8 C 321/2022-38 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 8 480 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 500 Kč a se smluvní pokutou ve výši 2 592 Kč. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 400 Kč, které byly dne [datum] zaslány na účet žalované, když žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 080 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Ke dni podání žalobního návrhu žalovaná na svůj dluh neuhradila žádnou částku. Smlouva byla uzavřena v písemné podobě, a to prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry, tj. splatnost a výši zápůjčky, a poté vyplnila formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje. V důsledku prodlení žalované této vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení, dále smluvní pokutu, uplatněnou ve výši 2 592 Kč, a účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením za písemné výzvy, odeslané dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Z předložené smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako klientem na straně druhé, vzal soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 6 400 Kč, a to na bankovní účet žalované a žalovaná se zavázala tuto částku, navýšenou o sjednaný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 080 Kč, zaplatit (vrátit) žalobkyni nejpozději do [datum]. Celková částka splatná žalovanou tedy činila 8 480 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Pro případ prodlení žalované s plněním jejích závazků vyplývajících z předmětné smlouvy byl v článku 2.3. uvedené smlouvy sjednán závazek žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Současně se pak žalovaná zavázala nahradit žalobkyni v případě svého prodlení účelně vynaložené náklady, a to kromě jiného i za písemné upomínky a výzvy k úhradě, ve výši 500 Kč za každou upomínku. Předloženými dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] přitom žalobkyně prokázala, že adresovala žalované před započetím soudního vymáhání svého nároku 5 prakticky téměř totožných písemných výzev k úhradě dluhu. Žalobkyně pak v řízení prokázala i skutečnost, že dne [datum] poukázala na bankovní účet žalované částku 6 400 Kč. Žalovaná však z titulu uzavřené smlouvy žalobkyni nezaplatila žádnou částku, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Provedenými důkazy tedy bylo prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou částku 6 400 Kč a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 080 Kč, a to nejpozději do [datum] Smlouva přitom byla uzavřena v souladu s § 1820 a násl. o. z. distančním způsobem, tj. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Vzhledem k tomu, že žalovaná z titulu uzavřené smlouvy nezaplatila žalobkyni žádnou částku, bylo podané žalobě vyhověno co do částky jistiny v celkové výši 8 480 Kč (zápůjčka 6 400 Kč + poplatek 2 080 Kč), a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, přičemž do prodlení se žalovaná dostala dnem následujícím po sjednaném datu splatnosti celého závazku dle uzavřené smlouvy, tj. dnem [datum]. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pokud pak jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, která byla žalobkyni rovněž soudem přiznána, tato smluvní pokuta byla přímo pro případ nesplnění smluvní povinnosti ze strany žalované ve smlouvě o zápůjčce v této výši sjednána, a to v souladu s ustanovením § 2048 o. z., s tím, že žalobkyně dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, požadovala přiznat tuto smluvní pokutu pouze ve výši nedosahující poloviny poskytnuté částky zápůjčky, tj. v částce 2 592 Kč. Nárok na zaplacení přiznané částky 1 000 Kč (2 x 500 Kč), představující náklady spojené s upomínáním, pak rovněž vyplývá z článku 2.3. uvedené smlouvy. Tyto náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou dle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky. Soud přitom nepovažuje zbývající žalobou požadovanou částku těchto nákladů v celkové výši 1 500 Kč za tři další písemné upomínky, adresované žalované, za účelně vynaložené náklady, neboť všechny upomínky za sebou následovaly ve velmi krátkém časovém úseku jednoho týdne (s výjimkou poslední upomínky). Pro úhradu celkové přiznané částky (výrok I.) byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Ohledně zbývající žalobou uplatněné částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Vzhledem k tomu, že v daném případě měla žalobkyně neúspěch jen co do části uplatněného příslušenství, přiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 000 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 900 Kč (3 x 300 Kč) a ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátce žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalovanou, která byla ve sporu v převážném rozsahu neúspěšnou a byla jí uložena povinnost k plné náhradě nákladů řízení žalobkyně, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 200 Kč podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč podle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 1 000 Kč. Žalované tedy zbývá doplatit částku ve výši 200 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení byla žalované opět stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.