8 C 71/2021-311 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkové parcele [číslo] o výměře 78 m2 (ostatní plocha), zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, pro obec Železná Ruda, katastrální území Špičák, s tím, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno tak, že předmětná pozemková parcela bude přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to oproti uložení povinnosti žalobkyni zaplatit oběma žalovaným příslušné vypořádací podíly. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že účastnice řízení byly podílovými spoluvlastnicemi tohoto pozemku, když velikost jejího ideálního spoluvlastnického podílu činila [číslo] ve vztahu k celku (což představovalo 77 %), zatímco velikost podílu 1. žalované činila [číslo] ve vztahu k celku (což představovalo 14 %) a velikost podílu 2. žalované činila [číslo] ve vztahu k celku (což představovalo 9 %), tzn. že žalobkyně byla majoritním spoluvlastníkem uvedeného pozemku, který měla zájem nabýt do svého výlučného vlastnictví, a to především z důvodu ucelení svého vlastnického práva, neboť předmětný pozemek parc. [číslo] který je veden způsobem využití jako silnice, přímo sousedí pouze se dvěma pozemky ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to s pozemkem parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 2088 m2 a s pozemkem st. parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 1643 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (stavba ubytovacího zařízení). Žalobkyně přitom již v žalobním návrhu vyjádřila svoji připravenost uhradit oběma žalovaným částku vypořádacího podílu ve výši 1 000 Kč/m2, tzn. s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů zaplatit 1. žalované částku 11 003 Kč a 2. žalované částku 6 964 Kč. 2. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 8 C 71/2021-219 ze dne 20. 4. 2022 bylo v souladu s návrhem žalobkyně o věci samé rozhodnuto tak, že se podílové spoluvlastnictví účastnic (v případě 2. žalované se jednalo o spoluvlastnické právo České republiky, s právem hospodařit s majetkem státu pro Českou poštu, s.p.) k předmětné pozemkové parcele [číslo] o výměře 78 m2 (ostatní plocha) v katastrálním území Špičák zrušuje a že se tato nemovitá věc přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok I.) s tím, že tato je povinna z titulu vypořádání spoluvlastnictví zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku 1. žalované částku 11 003 Kč (výrok II.) a 2. žalované částku 6 964 Kč (výrok III.). O nákladech řízení mezi všemi účastnicemi pak bylo rozhodnuto tak, že žádná z účastnic nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok IV.). 3. Na základě odvolání 1. žalované proti uvedenému rozsudku ve věci následně rozhodoval Krajský soud v Plzni, který svým rozsudkem č. j. 10 Co 184/2022-250 ze dne 1. 9. 2022 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II., III. a výrok IV. pak potvrdil ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí odmítl odvolací námitky 1. žalované a rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud jde o samotné zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jako věcně správné potvrdil, když zdejšímu soudu bylo vytknuto, že se pouze správně nevypořádal s návrhem 1. žalované, který v průběhu řízení před soudem prvního stupně uplatnila, jelikož při jednání dne [datum] 1. žalovaná uplatnila nárok na zaplacení částky 29 841,60 Kč s tím, že se jedná o nárok ve smyslu § 1148 občanského zákoníku (dále jen o. z.) a jde tedy o tzv. návrh na širší vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tento nárok pak 1. žalovaná upřesnila, resp. uvedla, z čeho se skládá, za jaké období a jak k dané částce dospěla. I když v odvolání následně uvedla jinou částku, tento původní návrh splňuje dle odvolacího soudu náležitosti návrhu na zahájení řízení, neboť je z něj zřejmé, jakou částku, po kom a z jakých důvodů 1. žalovaná požaduje. Odvolací soud se přitom v této souvislosti neztotožnil se závěry soudu prvního stupně o tom, že 1. žalované nemohly vzniknout škodní či jiné relevantní nároky a že nebylo možné z důvodu absence řádného návrhu se jimi zabývat, neboť dle odvolacího soudu návrh zde byl uplatněn a teprve poté, co k němu bude provedeno dokazování, lze zjistit, zda tento nárok vznikl či nevznikl. Za této situace proto odvolací soud postupoval ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1587/2021, z něhož vyplývá, že pokud je uplatněn v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nárok na tzv. širší vypořádání, pak pokud soud o něm nerozhodne, znamená to, že nerozhodl o části předmětu řízení a je nutné, aby ve smyslu § 166 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) toto řízení doplnil. Jestliže soud prvního stupně věc předloží odvolacímu soudu, aniž by takto postupoval, může mu odvolací soud ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby provedl potřebné doplnění. Možnosti nařídit doplnění ještě před rozhodnutím nemusí vždy odvolací soud využít. Umožní-li to povaha věci, může odvolací soud nejprve odvolání projednat a rozhodnout o něm a teprve poté soudu prvního stupně nařídit, aby své rozhodnutí podle § 166 o. s. ř. doplnil. Postup závisí na tom, který z těchto postupů je procesně hospodárnější a který ve svých důsledcích povede k rychlejšímu projednání věci. Jestliže vzájemný návrh obsahuje vady, k jejichž odstranění bude nutný postup podle § 43 o. s. ř., pak v souladu s principem hospodárnosti řízení je, aby rozhodl o odvolání, nerozhodl o doplnění, ale v této části uložil soudu prvního stupně, aby se vzájemným návrhem žalovaného zabýval. Odvolací soud proto uložil soudu prvního stupně, aby se nárokem 1. žalované v dalším řízení zabýval. Rozsudek soudu prvního stupně tak byl potvrzen v části týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a dále v otázce nákladů řízení mezi žalobkyní a 2. žalovanou (řízení rozhodnutím odvolacího soudu ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou skončilo, a proto bylo soudem druhého stupně rozhodnuto rovněž i o nákladech odvolacího řízení mezi těmito účastnicemi), s tím, že ve zbylé části bylo zdejšímu soudu uloženo zabývat se nárokem 1. žalované a s ohledem na výsledky tohoto řízení pak rozhodnout i o nákladech řízení za zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, jak tomu odpovídají výroky I., II. a III., když v nákladovém výroku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se rozhoduje samostatným výrokem a rovněž tak se rozhoduje samostatným výrokem i o nákladech řízení v rozhodnutí o vzájemném návrhu. 4. Podle § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. 5. Při jednání ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, které se u zdejšího soudu konalo dne [datum] a předcházelo vyhlášení rozsudku dne [datum], 1. žalovaná s výslovným odkazem na ustanovení § 1148 o. z. do protokolu uplatnila výlučně vůči žalobkyni nárok na zaplacení částky ve výši 29 841,60 Kč s tvrzením, že žalobkyně poškozuje její práva, když na předmětný pozemek umístila bez jejího souhlasu či svolení billboard, následně tam žalobkyně umístila i WC pro potřeby stavby, a to aniž by s 1. žalovanou kdokoliv cokoliv konzultoval. Předmětný pozemek byl dle 1. žalované využíván rovněž k parkování stavebních strojů či k parkování vozidel obsluhy a 1. žalovaná jako vlastnice přilehlých nemovitých věcí byla závažně obtěžována hlukem, prachem a jinými emisemi. Otázku náhrady škody či případného přerušení stavby přitom měla 1. žalovaná dle svého tvrzení řešit v samostatném řízení. Ze strany žalobkyně pak mělo dojít i k nepovolenému pokácení a ořezání stromů, které se nacházely na pozemku ve vlastnictví pouze 1. žalované, přičemž při samotné koupi pozemku žalobkyní, resp. podílu na něm, nebylo respektováno přednostní právo 1. žalované. Dle názoru 1. žalované při oceňování předmětného pozemku mělo být zohledněno (soudem ustanovenou znalkyní [celé jméno znalkyně], která v řízení vyhotovila znalecký posudek za účelem ocenění předmětné pozemkové parcely – pozn.), za jakou částku se využívají pozemky k totožnému účelu komerčně, neboť např. při parkování vozidel a sazbě 100 Kč za den za žalovanou sledované období od [datum] do [datum] v počtu minimálně 143 automobilů po 100 Kč tato částka činí 14 300 Kč a obdobně je tomu za období od [datum] do [datum], kdy se na předmětném pozemku mělo denně vyskytovat 2 až 8 automobilů, což vychází na 1 435 automobilů po 100 Kč denně, tzn. celkem 143 500 Kč. Umístnění mobilního WC pak mělo být dle názoru 1. žalované oceněno obdobným způsobem a při obvyklé ceně 25 000 Kč za rok tato částka měla činit 39 583 Kč. Za skladování zeminy v množství přibližně 30 m2 a částce 10 Kč 1 m2 měsíčně tato částka činí za měsíc 5 700 Kč Celkem jsou tedy jen tyto náhrady představovány částkou ve výši 213 083 Kč, z čehož podíl rovnající se jejímu spoluvlastnickému podílu, tedy 14 %, připadající na 1. žalovanou, činí částku ve výši 29 841,60 Kč. 6. Svůj návrh na tzv.