8 C 88/2023-82 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1 535 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 235 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 1 535 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 235 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 1 535 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 235 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 4 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 965 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 4 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 965 Kč od [datum] do zaplacení a rovněž další částku 4 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 965 Kč od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že zjistila, že osobní automobily [registrační značka], [registrační značka] a [registrační značka] jsou evidovány v registru silničních vozidel jako provozované, když však žalovaný jako jejich vlastník či provozovatel neměl v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 19 dnů a dále v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 61 dnů, k nim sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný tak ve všech šesti případech (u všech vozidel se shodně jedná o obě uvedená období) porušil svoji zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému za uvedená období nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný tedy dluží žalobkyni celkovou částku ve výši 17 400 Kč, sestávající ze základu příspěvku v celkové výši 15 600 Kč ( (3 x 1235 Kč) + (3 x 3 965 Kč)) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč). K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno do jeho vlastních rukou již dne [datum]. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 až 5 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ze soudem vyžádaného sdělení Městského úřadu v Sušici, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný byl ve výše popsaných příslušných obdobích, kdy k předmětným vozidlům nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, vlastníkem a provozovatelem těchto motorových vozidel. Předloženými dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala ve vztahu ke všem třem uvedeným vozidlům k dobrovolné úhradě zákonných příspěvků nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP v celkových výších 1 535 Kč a 4 265 Kč, a to nejpozději do 60 dnů od doručení těchto dopisů. Žalovaný na tyto výzvy nijak nezareagoval, a proto žalobkyně v případě všech vozidel zaslala žalovanému předložené upomínky o úhradu uvedených dlužných částek ze dne [datum] a ze dne [datum] a dále i druhé upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum]. K jejich zaplacení ze strany žalovaného, a to byť i jen zčásti, však nedošlo ani na základě další výzvy ze dne [datum] a rovněž i předžalobních upomínek ze dne [datum] a ze dne [datum], které byly soudu rovněž k důkazu žalobkyní předloženy, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Provedenými důkazy tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný za výše specifikovaná dvě časová období nesplnil v případě všech tří předmětných motorových vozidel svoji zákonnou povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkových částkách 1 235 Kč (19 dnů x 65 Kč v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.) a 3 965 Kč (61 dnů x 65 Kč), ačkoliv k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. Žalobkyni tak ve všech žalovaných případech v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením vzniklo rovněž i právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše činí dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 300 Kč. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě celkové částky ve výši 17 400 Kč (1 535 Kč + 1 535 Kč + 1 535 Kč + 4 265 Kč + 4 265 Kč + 4 265 Kč), a to včetně zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dílčích dlužných částek (bez nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek), když do prodlení s jejich úhradou se žalovaný dostal vždy v návaznosti na uplynutí lhůty stanovené v příslušné výzvě žalobkyně. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je přitom dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 900 Kč (3 x 300 Kč), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši 1 200 Kč, tj. 252 Kč, neboť právní zástupkyně žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátce žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.