5 C 116/2024-58 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, .) jako původní věřitelem a postupitelem a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovanou , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Tento měl být splacen nejpozději do , datum, . Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala, čímž zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru. Úvěruschopnost žalované byla ověřována původním věřitelem. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, , kdy původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně datovanou , datum, .2. Soud ve věci nařídil jednaní na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dnem , datum, . Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru, v této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek datované , datum, a jejího dodatku ze dne , datum, , jakož i ze seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Původní věřitel, společnost , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, .) dopisem ze dne , datum, informoval žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni.4. Z předložené úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že v ní jako věřitel byla označena společnost , Anonymizováno, a jako klient žalovaná, jež měla souhlasit (dle znění smlouvy) s uzavřením úvěrové smlouvy, která měla upravovat revolvingový úvěr. Ve smlouvě byl uveden datum uzavření smlouvy , datum, , dále uveden maximální úvěrový limit , částka, , výše prvního čerpání úvěru , částka, , výpůjční úroková sazba 146,949 % ročně, RPSN 299,98 %. Celková splatná částka činila , částka, za předpokladu poskytnutí úvěru ve výši , částka, a roční nominální úrokové sazbě 146,949 %, tj. , částka, . Ve smlouvě byla rovněž upravena minimální výše splátky. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy, kterou k důkazu předložila, původní věřitel ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, poskytl úvěr v konečné výši , částka, , když jednotlivé platby úvěru byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, . Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, bylo prokázáno, že majitelem účtu číslo , č. účtu, byla žalovaná, avšak na uvedeném účtu nebyly nalezeny platby pod variabilním symbolem , var. symbol, za období , datum, do , datum, . Žalobkyně byla usnesením ze dne , datum, č. j. 5 C 116/2024 – 47 vyzvána, aby uvedla a prokázala, že žalované na účet číslo , č. účtu, byla poukázána částka , částka, a kdy tak bylo učiněno, a zároveň, aby uvedla a prokázala, jakou částku žalovaná dosud z titulu úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru uhradila. Na uvedenou výzvu žalobkyně nereagovala, na jednání soudu dne , datum, se nedostavila, aby ji soud mohl poučit v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve znění shodném jako ve zmíněném usnesení. Soud není oprávněn ani povinen sdělovat žalobkyni potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce na účet žalované poskytl pod variabilním symbolem , var. symbol, platby úvěru v souhrnné výši , částka, , jak bylo tvrzeno v žalobě.5. Jde-li o zhodnocení samotné smlouvy o úvěru, jež měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne , datum, , pak nelze přehlédnout výpůjční úrokovou sazbu, to je nominální fixní úrok z otevřeného zůstatku úvěru ve výši 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, 146,949 % ročně, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. Zn. 33 Odo 234/2005). Sjednaná úroková sazba 146,949 % ročně mnohonásobně převyšuje míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, jak je obecně známo. Úrok v této výši sjednaný není úrokem sjednaným v souladu s dobrými mravy. Úrok je vlastně odměnou za poskytnuté finanční prostředky, kdy tato výše odměny je v hrubém nepoměru s údajně poskytnutou částkou a tedy nemravná. Soud proto po právní stránce uzavřel, že smlouva o úvěru s takto sjednaným úrokem je smlouvou neplatnou, tedy jde o neplatné právní jednání v intencích § 580 o. z., kdy jde o neplatnost absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona.6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání, soud by případné plnění, jež by právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované, posoudil v intencích § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z., jako plnění bez právního důvodu. Bylo tak na žalobkyni, aby prokázala, že žalované byla poskytnuta na její účet celková částka , částka, . Žalobkyně však toto své tvrzení neprokázala, na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, č. j. 5 C 116/2024 – 47 nereagovala, na soudní jednání se nedostavila, kde by jí soud poučil v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. Ze zprávy , právnická osoba, ., vyplynulo, že na uvedený účet nebyly žádné platby pod žalobkyní uvedeným variabilním symbolem nalezeny. Soud proto žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.7. Soud k důkazu provedl listinu označenou jako Loan application information, standardní podmínky, standardní informace, platební informace, jakož i výzvu datovanou , datum, a k ní se vztahující podací lístek, ale s ohledem na shora prezentovaný právní názor z těchto listinných důkazů nedovodil pro věc žádných zjištění.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu, které však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.9. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek, z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši , částka, , ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníků poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky , částka, . Doplatek proto v daném případě činí , částka, . Soud uložil žalobkyni tento zaplatit do třech dnů od právní moci rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalobkyni jako straně ve sporu neúspěšné.