8 C 324/2023-104 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 10 dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 906,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a dále částku smluvní pokuty ve výši 2 816 Kč. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], a to na základě smlouvy o úvěru, kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované bezhotovostní úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná však na svůj závazek neuhradila žádnou částku. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni v souladu s rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná tak měla ke dni postoupení pohledávky dlužit z uvedeného titulu celkovou částku ve výši 18 966 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 816 Kč a z paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (označených v petitu návrhu jako kapitalizovaný úrok). Žalobkyně pak dále žalobou požadovala i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z jistiny pohledávky 16 000 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 906,52 Kč, dále tento úrok z prodlení za období od [datum] do zaplacení a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako úvěrujícím na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované neúročený neúčelový spotřebitelský úvěr v celkové částce 16 000 Kč, a to se splatností dne [datum]. Výše RPSN za celý úvěr činila 0 %. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly předložené Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2019 [číslo]). Žalobkyně v řízení předloženou kopií výpisu z účtu prokázala, že dne [datum] byla poukázána na bankovní účet žalované částka úvěru v celkové výši 16 000 Kč. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru neuhradila vůbec žádnou částku, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. K vrácení poskytnuté úvěrové částky byla žalovaná opakovaně právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyzývána, jak bylo v řízení rovněž prokázáno. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru je dána dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne [datum] mezi obchodní společnostní [právnická osoba] jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to v souladu s předchozí rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem ze dne [datum]. 5. Provedenými důkazy tedy bylo prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru (či spíše o zápůjčce, neboť smlouva neobsahovala závazek žalované zaplatit jakékoliv úroky, když sjednání úroku je pojmovým znakem smlouvy o úvěru v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením) vznikla žalované povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 16 000 Kč, a to nejpozději do [datum] Smlouva přitom byla uzavřena v souladu s § 1820 a násl. o. z. distančním způsobem, tzn. bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, a to prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Vzhledem k tomu, že žalovaná z titulu uzavřené smlouvy nezaplatila žádnou částku, byla jí soudem uložena povinnost zaplatit žalobkyni celou dlužnou jistinu ve výši 16 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, a to jak kapitalizovaného ve výši 906,52 Kč za období ode dne následujícího po stanoveném datu splatnosti, tj. od [datum], do [datum], tak i dále běžícího za uplatněné období od [datum] do zaplacení. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pokud pak jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, která byla žalobkyni rovněž soudem přiznána, tato smluvní pokuta byla přímo pro případ nesplnění smluvní povinnosti ze strany žalované ve smlouvě o úvěru v této výši sjednána, a to v souladu s ustanovením § 2048 o. z., s tím, že žalobkyně dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, požadovala přiznat tuto smluvní pokutu ve výši nedosahující poloviny poskytnuté částky úvěru, tj. v částce 2 816 Kč, a to za období od [datum] do [datum] z částky dlužné jistiny 16 000 Kč. Nárok na zaplacení přiznané částky v celkové výši 150 Kč (3 x 50 Kč), označené jako kapitalizovaný úrok, představující ujednané náklady spojené se zasláním každé písemné upomínky, pak rovněž výslovně vyplývá přímo ze znění úvěrové smlouvy. Konečně pak přiznaná částka nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč za jeden odeslaný obyčejný dopis v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky představuje jakožto náklad spojený s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z. (podobně jako úrok a zákonný úrok z prodlení) příslušenství pohledávky. Pro zaplacení celé k úhradě uložené částky byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 900 Kč (3 x 300 Kč), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši 1 200 Kč, tj. 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.