10 C 76/2026-32 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení 12 004 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 94,77 Kč, jakož i se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 004 Kč od , datum, do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Vedle toho byly účastníky ujednány další služby a poplatky za ně. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Dohromady žalovaná za trvání smlouvy uhradila 2 156 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiložené inkasní bilance. Žalovaná tak dosud dluží žalobkyni na jistině částku 8 510 Kč, na poplatcích, v to počítaje náklady na vymáhání, v souhrnu 3 239 Kč a na smluvní pokutě částku 255 Kč. Žalovaná byla vyzývána k úhradě zbytku dluhu, avšak bezúspěšně.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že se postupně dostala do finančních problémů. Již má 14 věřitelů. Jde o nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů jako , právnická osoba, , Leaderfin, Avafin. Splátky vůči žalobkyni odkládala, snažila se s ní domluvit ohledně splátkového kalendáře, k dohodě ale nedošlo. Dále namítla nedostatečnou prověrku úvěruschopnosti ze strany žalobkyně. Poukázala na skutečnost, že se dostala do úvěrové spirály. V současné době je nezaměstnaná, je na neschopence a snaží se řešit danou situaci, která ji velmi tíží. V té spojitosti požádala soud, aby žalobkyni přiznal pouze jistinu úvěru a aby zároveň rozvrhl plnění do splátek tak, aby daná splátka nepřekročila 500 Kč měsíčně.3. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, včetně splátkového kalendáře a sazebníku poplatků soud zjistil, že byla mezi účastníky uzavřena distančním způsobem dne , datum, . Na jejím základě poskytla žalobkyně žalované bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr do 30 dnů od jeho poskytnutí, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit žalobkyni 10 330 Kč. Mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 0 %. Dále byly sjednány poplatky za doplňkové služby, a to poplatek za službu „Expres výplata“ ve výši 199 Kč (jednorázově), poplatek za službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za službu „Bezpečná splátka“ ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za prodloužení doby splatnosti o 30 dnů v podobě „korunového odkladu“ ve výši 990 Kč a v podobě „desetiprocentního odkladu“ ve výši 490 Kč, jakož i poplatek za online platbu ve výši 1 % z převáděné finanční částky. U těchto doplňkových služeb bylo sjednáno, že právo na úhradu poplatků za tyto služby vznikne úvěrujícímu jen při využití dané služby úvěrovaným klientem. Nedílnou součástí smluvního vztahu účastníků byly rovněž úvěrové podmínky a dále sazebník poplatků platný od , datum, .4. Úvěr ve výši 10 000 Kč byl žalované poskytnut formou bezhotovostního převodu na bankovní účet č. , č. účtu, , sjednaný v úvěrové smlouvě, dne , datum, s variabilním symbolem , var. symbol, , jak soud zjistil z žalobkyní předloženého opisu výpisu proplacení smlouvy.5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta a karty klienta se podává, že smlouva byla uzavřena s přihlédnutím k údajům o osobě žalované a jejích příjmech, včetně těch týkajících se posouzení bonity žalované coby zájemce o úvěr. Konkrétně z předložené karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně při poskytnutí zmíněného úvěru vyšla z toho, že žalovaná tehdy bydlela u rodičů, měla jedno dítě, byla zaměstnána v pracovním poměru s výší měsíčního příjmu 70 000 Kč při zohlednění příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 50 000 Kč a výdajů v podobě splátek jiným společnostem v rozsahu 2 000 Kč měsíčně. Součástí karty klienta jsou lustrace v registrech NRKI, SOLUS a CRIBIS provedených opakovaně ve dnech , datum, a , datum, , a to ve všech případech s negativním výsledkem.6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad se podává, že žalovaná se postupně dostala do prodlení s úhradami splátek, přičemž jí v důsledku tohoto prodlení vznikl dluh ve výši 12 098,77 Kč, z toho 8 510 Kč na jistině, 255 Kč na smluvní pokutě a zbývající část připadla na účtované poplatky za využité doplňkové služby, potažmo na náklady na vymáhání, a to vše při zohlednění dílčích plateb žalované v souhrnné výši 2 156 Kč.7. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána žalobkyní nejpozději do , datum, , jak soud zjistil z obsahu předžalobní výzvy ze dne , datum, , podané k poštovní přepravě dne , datum, (doloženo podacím archem).8. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Před uzavřením smlouvy žalobkyně splnila svoji zákonnou povinnost prověrky úvěruschopnosti žalované dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což bylo prokázáno zejména údaji zachycenými pro účely ověření bonity žalované jako zájemce o úvěr v kartě klienta. Zde žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, přičemž na bonitu žalované usuzovala i na podkladě lustrace v řadě databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (kupř. registru SOLUS aj.). Žalovaná při jednání sama potvrdila, že v době prověrky úvěruschopnosti skutečně dosahovala příjmů ve výši 70 000 Kč měsíčně s tím, že se tehdy jednalo o výdělek v Německu. Při zohlednění minimálního zatížení splátkami z jiných zápůjček, bydlení u rodičů a jedné vyživované osoby je zřejmé, že pro poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč s 30denní lhůtou jeho splacení toliko s navýšením o poplatek za jeho poskytnutí (tj. bez dalších sjednaných úroků) v částce 330 Kč se žalovaná coby úvěrovaný jevila žalobkyni v době poskytnutí úvěru zřetelně úvěruschopnou. Úvěrová smlouva tedy netrpí vadou (absolutní) neplatnosti pro porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 87 odst. 1 naposledy citovaného zákona.9. Z výše vyložených listinných důkazů i právního posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Provedenými listinnými důkazy bylo postaveno najisto, že žalovaná zcela nesplnila povinnost splatit poskytnuté úvěrové prostředky řádně a včas. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplynula výše žalovanou čerpaných úvěrových prostředků, jejích plateb ve prospěch úvěru, jakož i započítání příchozích plateb žalované na dlužnou jistinu, příslušenství pohledávky, jakož i účtované smluvní pokuty, resp. poplatky vzniklé čerpáním doplňkových služeb a další náklady na vymáhání. Nárok na smluvní pokutu (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky), stejně tak jako náklady spojené s upomínáním mají oporu přímo ve smluvních ujednáních. Rovněž tak účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které byly sjednány ve výši 300 Kč. Ve výsledku tak pohledávka žalobkyně za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy dosahuje celkové výše 12 004 Kč, z toho 8 510 Kč na jistině, 3 239 Kč na poplatcích, v to počítaje i zmíněné náklady na vymáhání, a 255 Kč na smluvní pokutě. Pokud jde o příslušenství pohledávky, žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení. Tento úrok byl žalobkyní dílem kapitalizován, a sice za období od , datum, do , datum, , tj. za období od marného uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě do dne podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. V otevřené podobě pak má žalobkyně právo na tento úrok až do úplného zaplacení celkového dluhu z úvěrové smlouvy v částce 12 004 Kč. V té spojitosti je třeba uvést, že právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Žalovaná vyjma nedostatečné prověrky své úvěruschopnosti ze strany žalobkyně její nárok nijak nezpochybnila, neprokazovala, že by byla žalovaný dluh uhradila, byť i jen zčásti, a ani neuvedla jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.12. Náklady řízení právně zastoupené žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 400 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování a z přiznané náhrady hotových výdajů ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízen