Okresní soud v Klatovech 10 C 82/2026-31 – Náklady řízení

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení 40 000 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezí ní a obchodní společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační číslo: , hodnota, , sídlem , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též „původní věřitel“). Žalobkyně přiblížila, že mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 40 000 Kč v platbách 15 000 Kč dne , datum, a 25 000 Kč dne , datum, , a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámkách k platbám byly uvedeny variabilní symboly 403058. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků.2. Žalovaný se ve věci vyjádřil v rámci podaného odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Namítl, že s původním věřitelem uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které čerpal spotřebitelský úvěr v celkové výši 40 000 Kč (jistina 15 000 Kč ze dne , datum, a 25 000 Kč ze dne , datum, ). Na tento úvěr postupně uhradil celkem 40 395,19 Kč. Původnímu věřiteli dne , datum, poslal prostřednictvím datové schránky návrh na smírné řešení, v němž oznámil, že se domnívá, že úvěrová smlouva je neplatná vzhledem k neprověření jeho úvěruschopnosti v době uzavření smlouvy a že se jedná o neplatnost absolutní. Vzhledem k tomu, že společnost nijak nereagovala, podal návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. V rámci řízení pak byla dne , datum, podepsána dohoda o narovnání, na základě které se původní věřitel zavázal uhradit mu přeplatek na jistině ve výši 395,19 Kč a on měl požádat finančního arbitra o zastavení řízení. Ačkoliv svou povinnost z dohody o narovnání splnil a řízení u finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -11 bylo dne , datum, usnesením zastaveno, dne , datum, mu byla , Jméno advokátky, zaslána e-mailem výzva k úhradě závazku ve výši 24 230,91 Kč vůči nynější žalobkyni, který měl vzniknout odkoupením údajné pohledávky od původního věřitele. Na tuto výzvu reagoval zasláním uzavřené dohody o narovnání s původním věřitelem. , Jméno advokátky, a původního věřitele ještě e-mailem ohledně této věci kontaktoval. Dne , datum, mu původní věřitel na jeho bankovní účet vrátil přeplatek na jistině ve výši 395,19 Kč.3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, (včetně seznamů postupovaných pohledávek), na jejichž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne , datum, .4. Z výpisů z bankovního účtu č. , č. účtu, za měsíce květen a říjen 2024 vzal soud za prokázané, že původní převedl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč dne , datum, a ve výši 25 000 Kč dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, .5. Žalobkyně upomínala a vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby, jak bylo prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, (doloženo podací stvrzenkou).6. Z návrhu smírného řešení sporu u finančního arbitra ze dne , datum, soud zjistil, že se původní věřitel obrátil na žalovaného s návrhem na urovnání pře mezi nimi. Původní věřitel v tomto návrhu mimo jiné potvrdil, že úvěr již byl zcela splacen, když žalovaný na tento úvěr zaplatil celkem 40 395,19 Kč.7. Z žalovaným předložené dohody o narovnání soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi původním věřitelem a žalovaným. Na jejím základě se strany dohodly nahradit mezi nimi sporná práva z dřívějšího závazku, a sice smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, novým závazkem tak, že jakákoli práva související se zmíněnou úvěrovou smlouvou uzavřením dohody o narovnání zanikají a jsou v plném rozsahu nahrazena závazkem smluvních stran, dle něhož se původní věřitel zavázal uhradit žalovanému částku ve výši 395,19 Kč do 15 dnů ode dne uzavření dohody o narovnání.8. Z výpisu z prostředí mobilního bankovnictví žalovaného soud zjistil, že částka ve výši 395,19 Kč sjednaná v dohodě o narovnání byla původním věřitelem žalovanému uhrazena dne , datum, .9. Z usnesení finančního arbitra ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný (v postavení navrhovatele) vzal svůj návrh o určení neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru zpět, a proto bylo řízení o tomto návrhu před finančním arbitrem zastaveno.10. Soud zvážil argumentaci účastníků a výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba není opodstatněná.11. Jak je zřejmé z provedených důkazů, nejen že mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale taková smlouva byla skutečně uzavřena a na jejím základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v souhrnné výši 40 000 Kč, a to v částkách a ve dnech, které se shodují s tím, co uváděla žalobkyně. O tom ostatně nebylo mezi účastníky řízení sporu. Nicméně z jednání mezi původním věřitelem a žalovaným zřetelně vyplynulo, že žalovaný tyto prostředky již původnímu věřiteli zcela vrátil, což původní věřitel výslovně potvrdil v dopisu, jímž oslovil žalovaného v souvislosti s probíhajícím řízením u finančního arbitra. Již odtud je zřejmé, že vrátil-li žalovaný nyní žalobou požadované bezdůvodné obohacení dříve, než tuto pohledávku měla nabýt žalobkyně, nemůže mít už z toho důvodu žaloba šanci na úspěch. Zde se sluší podotknout, že žalovaný se o postoupení pohledávky mohl dozvědět nejdříve z dopisu původního věřitele ze dne , datum, , tedy z dopisu zaslaného až dva měsíce poté, co bylo původním věřitelem stvrzeno, že žalovaný zapůjčené finanční prostředky vrátil. Krom toho, původní věřitel uzavřel s žalovaným dohodu o narovnání dne , datum, , tedy ještě předtím, než žalovanému oznámil údajné postoupení pohledávky, v jejímž důsledku došlo k nahrazení původního závazku novým, který ale už na nikoho postoupen nebyl. Naopak je zřejmé, že původní věřitel se (nakonec) podle dohody o narovnání zachoval a svůj (nový) závazek vůči žalovanému splnil. Stejně tak z chování žalovaného je zřejmé, že ten ve vazbě na narovnání vzal svůj návrh u finančního arbitra zpět a řízení bylo zastaveno.12. Jinak řečeno, původní věřitel žalovanému neoznámil cesi pohledávky z původně uzavřené úvěrové smlouvy na nového věřitele Finlogic SIA (a v řízení ani nevyšlo najevo, že by snad tento nový věřitel takové oznámení učinil sám), k níž došlo už na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , nýbrž se choval, jako kdyby k postoupení bylo vůbec nedošlo a sám s žalovaným urovnal předmětný závazek dohodou o narovnání. Prosadí se tu proto ustanovení § 1882 občanského zákoníku, podle něhož platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Tak se také do oznámení postoupení pohledávky zjevně stalo. Ve světle řečeného tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalovaného. Náklady řízení právně nezastoupeného žalovaného dle § 137 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. tvoří paušální náhrada ve výši 900 Kč (2 × 450 Kč) podle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za dva úkony, a to vyjádření k žalobě ve spojitosti s podáním odporu a účast na jednání konaném dne , datum, . K odchylné výši paušální náhrady oproti výši předvídané citovanou vyhláškou srov. body 21 až 24 usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 2638/2025-615 ze dne , datum, .14. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.