15 C 370/2020-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 3.000 Kč s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], reg. č. [anonymizováno] [číslo]) se žalovaným dne 14. 9. 2016 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 3.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do 16. 10. 2016 nevrátil. Poplatek za poskytnutí úvěru ani obchodní úrok z úvěru sjednán nebyl. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože účastníci řízení neměli námitky proti projednání věci bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.), bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání. <b>4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:</b> 5. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], reg. č. [anonymizováno] [číslo]), se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 14. 9. 2016 smlouvu o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 3.000 Kč na dobu do 16. 10. 2016. Poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ani obchodní úrok sjednán nebyl. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní vyzván před podáním žaloby dopisem ze dne 22. 1. 2020 k dobrovolné úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně. <b>6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:</b> 7. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dle jejího obsahu smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku, byť smlouva je nazvána jako smlouva o úvěru. Pokud by se však mělo jednat o smlouvu o úvěru, strany by musely sjednat placení úroků, protože úroky jsou pojmovým znakem úvěru. V tomto případě úrok za poskytnutí peněžních prostředků (ani poplatek za sjednání smlouvy) sjednán nebyl. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve shora uvedené výši 3.000 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a dluh nesplatil do ujednané doby dne 16. 10. 2016, a to ani po písemné upomínce ze dne 22. 1. 2020. Žalobkyně byla aktivně legitimována k uplatnění práv ze smlouvy s ohledem na § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1 o.z. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o.z. od data následujícího od splatnosti zápůjčky. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.