11 C 397/2020-18 — Okresní soud v Karlových Varech

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela se [právnická osoba] jako postupitelem dne 30. 3. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jí byla vyplacena částka 15.000 Kč oproti jejímu závazku vrátit nejpozději do 30. 5. 2018 celkem částku 27.272 Kč, tedy i 12.272 Kč, de-facto jako poplatek za poskytnutí úvěru. Jak plyne z obsahu na zahájení řízení, žalovaná fakticky zaplatila 9.000 Kč, zbývající částka nebyla zaplacena ani na základě předžalobní výzvy k plnění, která byla žalované zaslána v souladu se smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou žalobkyní jako postupníkem s postupitelem. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2991, vztažmo k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když smlouvu o úvěru, v níž žalovaná figurovala v postavení spotřebitele, shledal jako celek neplatnou pro nepřiměřenou výši ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky (roční procentní sazby nákladů ve výši 68,70 %), včetně ujednání o smluvní pokutě, a odepřel jí právní ochranu ve smyslu § 6, 8 téhož zákona, zároveň tak počátek běhu prodlení stanovil až dnem následujícím po doručení návrhu žalované, přičemž veškeré platby žalované započetl na dlužnou jistinu. V tomto rozsahu návrhu vyhověl, ve zbytku jej zamítl jako nedůvodný. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala ještě před zahájením jednání ve věci samé svůj návrh částečně zpět podáním z 12. 1. 2021, soud v tomto rozsahu řízení zastavil dle § 96 o. s. ř., a to výrokem III. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Výrok V. tohoto rozsudku vychází z § 4 písm. i), vztažmo k pol. 1/1b) zák. č. 549/91 Sb., neboť z důvodů shora uvedených, nebyl ve věci vydán EPR.