12 C 237/2021-54 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu z neuhrazeného úvěru ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11.02.2019 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], který žalovaná uznala dne 22.02.2021. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], jako věřitelka a žalovaná jako dlužnice uzavřely dne 11.02.2019 smlouvu o úvěru na částku 50.000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.08.2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Účastníci řízení uzavřeli dne 22.02.2021 dohodu o uznání dluhu ve výši 80.874 Kč, ve které byly sjednány splátky dluhu po 1.000 Kč měsíčně od 23.03.2021 do 25.10.2027 s tím, že poslední splátka bude ve výši 1.874 Kč. Pro případ, že bude žalovaná v prodlení s úhradou dvou splátek, stane se zbytek dluhu splatným najednou a žalobkyně žalovanou vyzve k jeho zaplacení s úrokem z prodlení. Jelikož žalovaná žádnou splátku nezaslala, stal se dluh uplynutím dne 23.04.2021 splatným a žalobkyně vyzvala žalovanou v dopise ze dne 19.07.2021 k úhradě žalované částky do 27.07.2021. Před podáním žaloby byla žalovaná upomenuta k úhradě dluhu dopisem ze dne 19.07.2021. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 80.874 Kč ve splátkové dohodě ze dne 22.02.2021 co do důvodu i výše, a proto má soud za to, že dluh v době uznání trval. Na tento dluh žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeném v dopise žalobkyně ze dne 19.07.2021. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20.887,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.044 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80.874 Kč sestávající z částky 4.340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13.920 Kč ve výši 2.923,20 Kč. 10. O povinnosti žalobkyně doplatit státu soudní poplatek bylo rozhodnuto podle ust. § 2, 5, 6, 7 zák. č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou č. 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků.