12 C 363/2021-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 7.168,52 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [číslo] smlouvu o povoleném debetu a smlouvu o bankovních službách, kterými se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a povolila mu přečerpání běžného účtu do debetu do výše 30.000 Kč. Žalovaný vyčerpal peněžní prostředky na účtu, avšak neměl dostatek prostředků na jeho vyrovnání včetně platby poplatků a úroků. Vznikl tak nepovolený debetní zůstatek ve výši 7.168,52 Kč, který žalovaný ani přes výzvy neuhradil. Žalobkyně proto v dopise ze dne 29.06.2020 od smlouvy o bankovních službách odstoupila a dlužnou částku 7.168,52 Kč převedla na účet pohledávek z nepovoleného debetu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne 02.05.2019 a ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 02.05.2019 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a povolila žalovanému přečerpání tohoto běžného účtu do debetu do výše 30.000 Kč. 6. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že ke dni 11.07.2020 vykazoval záporný zůstatek ve výši 7.168,52 Kč. 7. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 29.06.2020 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované smlouvy o bankovních službách a dále pak výzva k úhradě nepovoleného debetu. 8. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 21.07.2020 soud zjistil, že oznámila žalovanému zrušení jeho běžného účtu č. [bankovní účet] po předchozím odstoupení od předmětné smlouvy a převod dluhu žalovaného na zvláštní účet pohledávek žalobkyně. 9. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 30.07.2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 10. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o povoleném debetu na běžném účtu žalovaného do výše 30.000 Kč, která je obsahově ujednáním o poskytnutí úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovanému byl povolením přečerpání finančních prostředků do záporné výše poskytnut úvěr, který měl zaplatit ve sjednané době při zaplacení sjednaného úroku a poplatků. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud tímto rozsudkem. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.168,52 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.