13 C 392/2020-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 25.9.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 59451,08 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Dle § 115a o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 22. 1. 2021. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Dne 19.2.2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se věřitel zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Dle výpisu úvěrového účtu žalovaný čerpal celkem peněžní prostředky ve výši 76.942,17 Kč, splátky nehradil řádně, věřitel dopisem z 24.7.2020 od smlouvy odstoupil s výší pohledávky 53103 Kč. Dne 31.7.2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, dle níž se věřitel zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 9.007 Kč, žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Dle výpisu úvěrového účtu žalovaný čerpal peněžní prostředky ve sjednané výši, splátky nehradil řádně, věřitel dopisem z 24.7.2020 žalovaného vyzval k úhradě splatné pohledávky 6.348,09 Kč. Žalovaným nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu z 2.9.2020. V souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi žalobkyní a žalovaným vznikly právní vztahy, jejichž právním důvodem vzniku byly předmětné smlouvy o úvěru, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s obchodními podmínkami od smluv odstoupil (úvěr se stal splatným), jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., 142 a o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2316 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměn advokáta za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) po 3500 Kč, za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 (jednoduchá předžalobní výzva) po 1750 Kč, za užití § 6, 7 vyhlášky 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, jakož i DPH z těchto nákladů, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.