14 C 311/2021-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 3.700 Kč s příslušenstvím představující nepovolený debetní zůstatek ze smlouvy o účtu [číslo] uzavřené dne 15. 1. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 15. 1. 2019 uzavřeli [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaná Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet, přečerpání zůstatku na účtu nebylo mezi stranami smlouvy dohodnuto. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná se na sporožirovém účtu dostala do nepovoleného debetu, který přes výzvy původního věřitele nevyrovnala, a proto původní věřitel převedl k datu 1. 2. 2020 pohledávku na sporožirovém účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval žalovanou k její úhradě. Žalovaná původnímu věřiteli ničeho neuhradila. Dne 28. 1. 2021 uzavřeli původní věřitel a žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek týkající se mimo jiné i pohledávky za žalovanou. K datu sepisu žaloby činil dluh žalované částku 3.700 Kč na jistině a částku 507,22 na úrocích z prodlení kapitalizovaných k datu postoupení pohledávky 2. 2. 2021. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2662 občanského zákoníku se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. 6. Podle ust. § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 2662 občanského zákoníku, přičemž smluvní strany si nesjednaly ve smyslu ust. § 2665 občanského zákoníku možnost, že žalované budou poskytnuty peněžní prostředky, i když nebude mít dostatek peněžních prostředků na svém běžném účtu. Žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy, neboť přečerpala peněžní prostředky na svém účtu a dostala se do nepovoleného debetu, a proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z čl. 13 3. Všeobecných obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a žádal zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že pohledávka původního věřitele byla dle ust. § 1879. občanského zákoníku platně postoupena na žalobkyni, shledal soud žalobu oprávněnou a žalobě vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.700 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.