16 C 270/2021-11 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12.600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] dne 18. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 14.000 Kč a zároveň se žalovaný zavázal zaplatit částku 12.283 Kč jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2.504 Kč a odměny za zpracování zápůjčky ve výši 3.880 Kč a nákladů za administrativní činnost ve výši 5.891 Kč Tyto částky se zavázal žalovaný splácet po dobu 60 týdnů po částkách 439 Kč. Žalovaný však své povinnosti neplnil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou z 20. 1. 2020. Přes upomínku žalovaný tuto částku neuhradil. Ke dni postoupení pohledávka činila 32.266,20 Kč. Ze zprávy žalobkyně bylo zjištěno, že na zápůjčku ve výši 14.000 Kč zaplatil žalovaný částku ve výši 1.400 Kč. Oba účastníci na základě výzvy soudu projevili souhlas s tím, aby soud rozhodoval bez nařízení jednání. Soud rozhodl ve věci rozsudkem ve smyslu § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Při rozhodování ve věci vycházel soud ze smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobních upomínek s doklady o odeslání. Z těchto důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 18. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši 14.000 Kč, kterou převzal v den uzavření smlouvy a kterou měl spolu s dalšími poplatky splácet po 439 Kč týdně v rozsahu 60 splátek. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z 20. 1. 2020. Hodnota pohledávky k tomuto dni činila 32.266,20 Kč. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle ust. § [číslo] shora citovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 prokázala žalobkyně svoji aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení. Zákonný úrok z prodlení náleží žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády ČR č. 351/2013 Sb., a to od 21. 1. 2020. O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud jí tedy přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náhradu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč podle téže vyhlášky, DPH ve výši 252 Kč, tedy celkem 2.252 Kč.