9 C 341/2021-32 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 11. 2020 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 179.866,94 Kč s příslušenstvím. pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 341/2021 Žaloba je odůvodněna tím, že mezi [právnická osoba] (dále jen„ banka“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 10. 9. 2018 uzavřena Smlouva o Rychlé půjčce [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku. Žalovaný úvěr nesplácel a banka proto zůstatek úvěru včetně příslušenství prohlásila za splatný ke dni 23. 3. 2020. Žalovaný zůstatek úvěru nesplatil a je proto povinen hradit úrok z dlužné částky ve smluvní výši a také úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020 uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s., na níž pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020 uzavřené mezi ní a bankou. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 179.866,94 Kč. Žalobce dále požaduje příslušenství uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. <b>Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</b> <b>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</b> <b>Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši</b> <b>úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b> Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalovanému úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku v pravidelných měsíčních splátkách. Povinnost žalovaného vrátit právnímu předchůdce žalobce poskytnuté pokračování -3- sp. zn. 9 C 341/2021 peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce (který se stal věřitelem žalovaného na základě platného postoupení pohledávky) důvodný, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8.994 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 20.750 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání žaloby, odměna za jeden úkon právní služby v poloviční výši – jednoduchá výzva k plnění) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 35.190,50 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.