10 C 306/2022-11 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12.144 Kč s příslušenstvím (6.314,58 Kč jako splátek splatných do zesplatnění pohledávky, 5.412,22 Kč jako doplatku jistiny, 129 Kč jako úroku z prodlení a 200 Kč jako účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru a 1.110,38 Kč jako smluvní pokuty) z titulu nesplněných povinností vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru č. SU4002488392 uzavřené mezi účastníky dne 2. 9. 2019. V této smlouvě, která se týkala poskytnutí částky 19.552 Kč na nákup movité věci – sedací soupravy, se žalovaná zavázala tento úvěr uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 1.323 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením čerpaného úvěru neuhrazením splátky splatné dne 15. 12. 2020, došlo k zesplatnění úvěru k 16. 4. 2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1.110,78 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a z. č. 99/1963 Sb. bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel (prostřednictvím [právnická osoba]) a žalovaná jako klient uzavřeli smlouvu o úvěru na koupi zboží (sedací soupravy), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku 19.552 Kč na financování nákupu sedací soupravy. Úvěr byl splatný 24 splátkami po 1.323 Kč k 15. dni kalendářního měsíce za podmínek uvedených v obchodních podmínkách. V případě prodlení delšího 30 dnů se zaplacením měsíční splátky měl věřitel právo prohlásit úvěr za splatný (od smlouvy odstoupit). Smlouva odkazovala na Sazebník s úrokovými sazbami a seznamem poplatků a podmínek pro jejich účtování. Smluvní podmínky odpovídaly formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 5. Ze Sazebníku soud zjistil výši poplatků za jednotlivé služby a pro případ porušení smluvních povinností a dále výši smluvní pokuty pro případ prodlení s peněžních závazků žalované. 6. Z potvrzení o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím subjektu [právnická osoba] úvěr ve výši 19.552 Kč dne 19. 9. 2019. 7. Z tabulky umoření a z přehledu plateb ke smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná od splátky [číslo] splátky řádně nehradila. 8. Z dopisu z 29. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně od smlouvy odstoupila pro prodlení k 16. 4. 2021; uvedený dopis byl uložen na poště dne 4. 5. 2021. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k dobrovolné úhradě dluhu. Z podacího archu z téhož dne vyplynulo odeslání dopisu žalované (na adresu podle smlouvy). 10. Soud výše uvedená dílčí skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci. 11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 19.552 Kč, kterou měla vrátit v 24 měsíčních splátkách. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně platně sjednaných nákladů na upomínku, oznámení o splatnosti a smluvní pokuty. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.144 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.