10 C 76/2022-48 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 2.381,17 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 10. 2017 smlouvu o bankovním účtu [číslo] kterou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal vést pro žalovaného běžný účet. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši 100 Kč, což nedodržel a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu podstatného porušení smlouvy o účtu (vznik nepovoleného debetního zůstatku) právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy ke dni 1. 8. 2019, čímž se stal dluh žalovaného ve výši 2.381,17 Kč splatný. Právní předchůdce žalobkyně následně svou pohledávku převedl na evidenční účet debetního zůstatku a pohledávku následně postoupil na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2020. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud provedl k důkazu Smlouvu o účtu [číslo] ze dne 13. 10. 2017, dopisem původního věřitele ze dne 1. 8. 2019, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2020 a předžalobní upomínku a skutkově uzavřel, že původní věřitel se zavázal vést pro žalovaného běžný účet. Žalovaný byl povinen udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši 100 Kč. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, načež právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení a vyzvala žalovaného, jehož dluh se stal splatným k 1. 8. 2019, k zaplacení dlužné částky. Původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. 4. Podle ustanovení § 3077 občanského zákoníku se účet řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinností z ní vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 5. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. 6. Podle § 2675 odst. 2 občanského zákoníku poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypověděti bez výpovědní doby. 7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 708 odst. 1 obch. z. Na základě této smlouvy vedl původní věřitel pro žalovaného běžný účet, v němž se žalovaný dostal do debetu a své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek i shora citovaného zákonného ustanovení, od smlouvy odstoupil a žádal zaplacení celé dlužné částky včetně řádných úroků. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.381,17 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.