11 C 117/2019-205 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 50.000 Kč jako bolestného, 50.000 Kč jako ztížení společenského uplatnění a částky 50.000 Kč jako další nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne 23. 4. 2016 byla žalovanou způsobena dopravní nehoda, při které žalovaná způsobila žalobci škodu a nemajetkovou újmu. Z pojistky byla uhrazena škoda na vozidle a na oblečení žalobce. Nemajetková újma odškodněna nebyla. Následkem dopravní nehody žalobce utrpěl tržnou ránu na hlavě asi 18 cm dlouhou, přičemž žalobce je po nehodě poznamenán nepřehlédnutelnou jizvou na hlavě. Žalobce musel také čelit dalším stresovým situacím, neboť měl velké obavy o ztrátu svého nového zaměstnání, do níž jako invalida pár dnů před nehodou nastoupil. Žalobci vznikla také psychická újma spočívající v „ bloku v řízení“, žalobce se necítí bezpečně a pohodlně za volantem. Tento stres zvládá z důvodu, že pracuje jako řidič a dále se musí starat o svoji 90 letou maminku. 2. Žalovaná proti žalobě namítala, že žalobce byl odškodněn, a to částkou 9.528 Kč odpovídající bolestnému, přičemž výše bolestného byla objektivně stanovena z odborného vyjádření příslušného lékaře. Žalobce požaduje dalších 50.000 Kč na bolestném, avšak ze žaloby není vůbec zřejmé, jak k této částce dospěl. Dále žalobce požaduje částku 50.000 Kč z důvodu ztížení společenského uplatnění, aniž by toto blíže specifikoval. V neposlední řadě žalovaná dokázala ohledně stanoviska na náhradu další nemajetkové újmy na stanovisko vedlejší účastnice na straně žalované. 3. Vedlejší účastnice na straně žalované proti žalobě namítala, že žalobci vyplatila po ukončení šetření pojistné plnění, a to 9.528 Kč jako odčinění vytrpěné bolesti a 100 Kč jako náhradu poplatku lékařů. Žádné další nároky nebyly žalobcem uplatněny. Pokud se týče bolestného, vedlejší účastník veškeré prokázané nároky odčinil na základě doložené zdravotní dokumentace a zprávy ošetřujícího lékaře k hodnocení bolestného. Ze zdravotní dokumentace nevyplývá jakákoli psychická újma, k níž by mělo na straně žalobce dojít. Vedlejší účastnice zdůraznila, že žalobce v důsledku nehody nebyl ani v pracovní neschopnosti. Z pohledu právního hodnocení odkázala vedlejší účastnice na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017. V případě ztížení společenského uplatnění poukázala vedlejší účastnice na to, že takový nárok žalobce u vedlejší účastnice neuplatnil. Pokud se týče nemajetkové újmy ve smyslu § 2971 občanského zákoníku, má za to s odkazem na komentářovou literaturu, že toto ustanovení nedopadá na odčinění nemajetkové újmy osoby, které byla újma primárně způsobena (žalobce), ale slouží k odčinění nemajetkové újmy osobám, které pociťují jemu způsobenou újmu jako osobní neštěstí, jež nelze odčinit jinak. 4. V reakci na vyjádření vedlejší účastnice žalobce poukázal na to, že hodnocení bolestného bylo vypracováno lékařem vedlejšího účastníka, žalobce jej nikdy neviděl. V případě ztížení společenského uplatnění má žalobce na hlavě stále jizvu a není možné bagatelizovat obavy žalobce o ztrátu zaměstnání, neboť jako invalidní důchodce neměl jinou možnost než pracovat na dohodu o provedení práce. V případě další nemajetkové újmy pak žalobce odkázal na ust. § 2958 občanského zákoníku. 5. V reakci na doplnění tvrzení žalobce vedlejší účastnice opětovně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího sudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 s tím, že v případě žalobce léčba probíhala zcela standardně a trvalé následky by případně byly kryty odčiněním ztížení společenského uplatnění. 6. Po jednání soudu dne 25. 10. 2019 žalobce doplnil, že při dopravní nehodě utrpěl zranění, která ho budou následně limitovat a s ohledem na způsobenou dopravní nehodu ve spojení s dřívějšími handicapy má trvalé obavy, že se jeho zdravotní stav zhorší. Obává se jízdy za volantem, avšak nic jiného mu nezbývá. Nadále má zjizvenou hlavu, jíž skrývá pod pokrývkou. Dosud se ještě nezbavil hrůzného zážitku z dopravní nehody a je trvale omezen ve společenském životě s ohledem na prožitý úrazový děj a důsledek na hlavě a s ohledem na častější bolesti zad. 7. Soud vzal za svá skutková zjištění následující shodná tvrzení účastníků: 1. zaviněním žalované došlo dne 23. 4. 2016 k dopravní nehodě, s níž v příčinné souvislosti utrpěl žalobce zdravotní následky. 2. žalobci bylo na bolestném vyplaceno 9.528 Kč. 3. mezi účastníky řízení byl sporný rozsah zdravotního poškození žalobce z hlediska fyzického a z hlediska psychického. V tomto směru pokládá soud za primární důkaz ke zjištění rozsahu zdravotního poškození žalobce z pohledu fyzického i psychického zpracované znalecké posudky [číslo] [číslo] soudním znalcem z oboru zdravotnictví [celé jméno znalce], včetně doplnění těchto posudků na základě připomínek stran sporu. Znalecké posudky byly zpracovány v souladu s metodikou Nejvyššího soudu, jíž Nejvyšší soud připravil za účelem sjednocení judikatury při odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění. Znalec v posudcích vysvětlil, z jakých podkladů (lékařských zpráv a podrobného vyšetření žalobce) vycházel, jaké závěry z těchto pokladů učinil, přičemž tyto závěry logicky vyplývají ze znalcem shromážděných podkladů a vyšetření žalobce. V případě bolestného dospěl znalec k závěru, že celkové bolestné lze určit částkou 21.438 Kč a ztížení společenského uplatnění částkou 56.613 Kč (viz doplnění připomínek ze dne 8. 5. 2021). Na svých závěrech znalec setrval i v rámci výslechu. Soud nemohl akceptovat námitky vedlejší účastnice na straně žalované směřující k tomu, že nebylo prokázáno podvrtnutí a natažení krční páteře. Naopak podle názoru soudu znalec s ohledem na průběh dopravní nehody (rotace vozidla žalobce) a s přihlédnutím k popisu projevů bolestivosti, závratí, vyšetření žalobce a četnosti návštěv před a po úraze uzavřel, že k takovému poškození zdraví žalobce došlo. Stejně tak soud nemohl akceptovat obecné námitky žalobce, který vyjadřoval nespokojenost s vyčísleným bolestným a ztížením společenského uplatnění (k tomu viz právní hodnocení níže). Závěry znalce zahrnuly rovněž skutečnosti, které vyplynuly z výpovědi samotného žalobce a partnerky žalobce [příjmení] [příjmení]. Žalobce ve své výpovědi popsal aktuální zdravotní stav, rovněž popsal své zábrany týkající se řízení motorových vozidel. Výpověď žalobce pak potvrdila jeho partnerka. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutní ho práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9. V daném případě je nepochybné, že žalovaná způsobila dopravní nehodu, tedy porušila zákonnou povinnost a je škůdcem ve smyslu § 2910 občanského zákoníku. Dále je nepochybné s ohledem na vymezený předmět sporu, že žalobce se domáhá zaplacení bolestného, ztížení společenského uplatnění a jiné nemajetkové újmy, jak má na mysli ust. § 2958 občanského zákoníku, přičemž soud se zcela ztotožňuje s právním názorem vedlejší účastnice na straně žalované, že žalobcem odkazovaný § 2971 občanského zákoníku na danou věc nedopadá. Toto ustanovení slouží k odškodnění jiných osob, odlišných od primárního poškozeného. Pokud se týče bolestného a ztížení společenského uplatnění, výše těchto nároků byla objektivně stanovena shora citovanými znaleckými posudky a jejich doplněními. Je nepochybné, že znalec zpracovával posudek v souladu s metodikou Nejvyššího soudu a v rámci této metodiky také hodnotil plnění běžných denních povinností, které jsou spojeny s většími nároky na pohyb šíje a polohy hlavy. Znalec rovněž zohlednil péči o osobu blízkou. Soud neměl důvodu nijak korigovat závěry znalce, neboť podle názoru soudu by toto neodpovídalo skutečnosti. V této souvislosti soud přihlédl k delšímu časovému období, po které žalobce neřešil svoji zdravotní situaci se žalovanou, kdy sama žaloba byla podána krátce před uplynutím promlčecí doby. Dále soud přihlédl k tomu, jakým způsobem probíhala léčba žalobce, jež probíhala zcela standardně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 je„ smyslem náhrady za bolest vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srovnej též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví § 2957 věty 3 o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položka (tzn. bolest v širším