12 C 268/2021-69 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody, kterou z titulu pojistné smlouvy [číslo] žalobkyně zaplatila za žalovaného, který dne 13.12.2019 v obci [anonymizováno] při řízení vozidla Volkswagen Touran [registrační značka] nedodržel bezpečnou vzdálenost za vozidlem Volkswagen Touareg [registrační značka] ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a došlo ke střetu těchto vozidel. Žalovaný pojistnou událost pojišťovně nenahlásil ani nepředložil doklady potřebné pro likvidaci pojistné události (velký technický průkaz, kopii řidičského průkazu, kopii společného záznamu o dopravní nehodě), čímž došlo ke ztížení šetření pojistné události. 3. Usnesením ze dne 20.09.2021, č. j. 12 C 268/2021-28, soud na návrh původní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], ze dne 01.09.2021 rozhodl dle ust. § 107 odst. 1, 3, 4 o.s.ř., že v řízení bude pokračováno se žalobkyní uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku, neboť původní žalobkyně ztratila způsobilost být účastníkem řízení z důvodu jejího zániku a v důsledku přeshraniční fúze k jejímu sloučení s nynější žalobkyní. 4. Dne 24. 2. 2022 v průběhu ústního jednání soudu žalovaný uznal předmětnou žalovanou částku jako svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše, avšak požádal o povolení splátek s odůvodněním, že není schopen dluh zaplatit najednou. Soud k jeho osobním a výdělkovým poměrům zjistil, že žalovaný je svobodný, má vyživovací povinnost ke čtyřem dětem, na které platí celkem 6.000 Kč měsíčně, pracuje ve [právnická osoba] [obec] jako dělník s měsíčním čistým příjmem cca 20.000 Kč, další příjem nemá. Žalovaný je jako povinný účasten v 7 exekučních řízeních, kde jsou průběžně prováděny srážky ze mzdy tak, že z tohoto čistého příjmu mu jsou měsíčně strhávány částky v rozmezí kolem 3.000 Kč u přednostních pohledávek a v rozemí 1.500 Kč až 2.000 Kč u nepřednostních pohledávek. Výživné žalovaný platí řádně sám bez exekuce. Žalovanému měsíčně zbývá na živobytí po odečtu shora uvedených srážek a výživného cca 10.000 Kč a z této částky je dle svého tvrzení schopen platit žalobkyni měsíční splátku ve výši 1.000 Kč. 5. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ust. § 8 odst. 1 až 3 zák. č. 168/1999 Sb. (1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. (2) Pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku, c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví. (3) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla, c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, d) číslo pojistné smlouvy a e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla újma způsobena. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 citovaného zákona. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12.846,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.666 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41.625 Kč sestávající z částky 2.780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.240 Kč ve výši 1.940,40 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon právní služby jejího zástupce ze dne 05.02.2022, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení. Žalobkyně v tomto podání doplnila skutková potřebná skutková tvrzení a důkazy na základě výzvy soudu obsažené v usnesení ze dne 03.02.2022, č. j. 12 C 268/2021-45, ačkoliv tak byla povinna učinit již v žalobě. 7. Soud s poukazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. povolil žalovanému zaplatit jeho dluh s příslušenstvím v měsíčních splátkách po 1.000 Kč s poukazem na jeho osobní a výdělkové možnosti shora uvedené, kdy je dle svého tvrzení schopen splácet dluh ze zbývající mzdy, která mu po odečtení výživného a exekučních srážek zbývá. Sama žalobkyně v předžalobní komunikaci se žalovaným navrhla jako minimální splátku právě částku 1.000 Kč měsíčně (viz e-mail ze dne 17.03.2021). Soud je toho názoru, že povolení splátek žalobkyni jako právnickou osobu podnikající v pojišťovnictví finančně neohrozí. Vedle toho je třeba vzít též na zřetel, že pokud žalovaný dodrží povolený splátkový kalendář, žalobkyně nebude muset svoji pohledávku vymáhat exekučně za situace, kdy žalovaný je již zatížen řadou exekucí a je otázkou, zda a kolik finančních prostředků by bylo možné na předmětnou pohledávku žalobkyně strhávat.