12 C 337/2022-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 8.554,36 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 07.10.2015 ve znění jejího dodatku [číslo] ze dne 22.01.2020 obsahujícímu též ujednání o poskytnutí úvěru č. HU803042. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 30.000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5.223 Kč včetně 17,90 % obchodního úroku p.a. Dodatky [číslo] až 16 ze dne 01.02.2020 a 21.02.2020 byla sjednána nová výše splátek na částku 2.385 Kč, resp. 2.570 Kč, resp. 2.743 Kč, resp. 1.199 Kč měsíčně. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, zaplatil pouze splátky v termínu od 24.02.2020 do 24.10.2020. Žalobkyně proto dopisem ze dne. 16.02.2021 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejpozději do 25.02.2021 pod pohrůžkou podání žaloby u soudu. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 07.10.2015 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby: vedení běžného účtu a vydání platební karty. 5. Z dodatku [číslo] ze dne 22.01.2020 k rámcové smlouvě výše uvedené soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. HU00803042. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami ve výši 5.223 Kč včetně 17,90 % obchodního úroku. Dodatky [číslo] až 16 ze dne 01.02.2020 a 21.02.2020 byla sjednána nová výše splátek na částku 2.385 Kč, resp. 2.570 Kč, resp. 2.743 Kč, resp. 1.199 Kč měsíčně. 6. Z historie úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný zaplatil pouze splátky v termínu od 24.02.2020 do 24.10.2020. 7. Z dopisu žalobkyně ze dne 16.02.2021 soud zjistil, že prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejpozději do 25.02.2021 pod pohrůžkou podání žaloby u soudu. 8. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 obč. zák. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.