12 C 341/2022-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 260.381,40 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 24.09.2018 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem 391.000 Kč. Žalovaný tento úvěr plně čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 7,90 % p.a. splatit pravidelnými 846 měsíčními splátkami ve výši 6.078 Kč do 25.09.2025. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 14.11.2021 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala ho k zaplacení dluhu v té době ve výši 273.128,07 Kč. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 24.09.2018 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým limitem 391.000 Kč, který se zavázal splatit včetně sjednaných úroků ve výši 7,90 % p.a. pravidelnými 84 měsíčními splátkami ve výši 6.078 Kč počínaje dnem 25.10.2018 a konče dnem 25.09.2025. 5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného ze dne 24.09.2018 soud zjistil, že k čerpání úvěru ve výši 3910.000 Kč došlo dne 24.09.2018. 6. Z dopisu ze dne 14.11.2021 soud zjistil, že žalobkyně z důvodu nesplácení úvěru žalovaným prohlásila zůstatek dluhu žalovaného ke dni 12.11.2021 za splatný a současně ho vyzvala k zaplacení částky ve výši 273.128,07 Kč (představující splátky v prodlení včetně sjednaného úroku, úroky z prodlení a poplatky za vedení úvěrového účtu) v termínu do 21.11.2021. 7. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] soud ověřil výši dlužné jistiny a jejího příslušenství. 8. Z dopisu ze dne 31.05.2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce výzvou k plnění vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu. 9. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru 391.000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet 84 měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, tj. po 6.078 Kč, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 7,90 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a úvěr ke dni 12.11.2021 zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45.554,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10.416 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 260.381,40 Kč sestávající z částky 9.380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29.040 Kč ve výši 6.098,40 Kč.