12 C 93/2022-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 48.058,76 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 09.03.2020 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, avšak nesplnila svoji povinnost úvěr řádně a včas splácet, žalobkyně proto dopisem ze dne 25.05.2021 prohlásila celý dluh žalované za splatný. Na výzvu žalobkyně ze dne 26.11.2021 k zaplacení dluhu žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání dle ust. § 115a o.s.ř. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 09.03.2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši 50.000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku ve výši 17. 70 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.131,93 Kč počínaje dnem 20.04.2020. Dle čl. 11 písm. a) citované smlouvy má žalobkyně právo úvěr ihned zesplatnit v případě prodlení žalované se splácením úvěru. 5. Z platební historie úvěrového účtu žalované vedeného žalobkyní soud ověřil výši nesplacené jistiny úvěru. 6. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 27.05.2021 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v té době v celkové výši 51.694,92 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 8. Soud učinil tento první závěr: 9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50.000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a od úvěrové smlouvy odstoupila. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky (jistiny, obchodního úroku, poplatků), tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.119,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.923 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48.058,76 Kč sestávající z částky 3.060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10.080 Kč ve výši 2.116,80 Kč.