13 C 104/2022-28 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou z 15.3.2022 po žalovaném domáhala zaplacení částky 1.623,02 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil v podání z 5.4.2022, poukázal na zdravotní stav žalovaného, na omezení svéprávnosti žalovaného. V souladu s ust. §115a) o.s.ř. ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně 20.5.2022. Ze smlouvy o úvěru - prohlášení [číslo] ze dne 13.10.2014 soud zjistil, že obsahem smluvního vztahu je závazek právní předchůdkyně žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [jméno]) poskytnout žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 3.000 Kč a závazek žalovaného tuto částku včetně poplatku ve výši 990 Kč vrátit do 14.11.2014, a to za sjednaných podmínek zde specifikovaných. Smlouva byla podepsána za věřitele, klientem [celé jméno žalovaného], totožnost byla zjištěna z [číslo obč. průkazu]. Z oznámení o postoupení pohledávky - výzvy k plnění z 18.1.2018 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svojí pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit včetně souhrnného poplatku. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, závazek ve lhůtě splatnosti nesplnil, zůstala na jistině neuhrazena částka 1.623,02 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny. Žalovanému se dostalo plnění ve výši 3.000 Kč, v souladu se smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění vrátit ve smyslu § 2991 občanského zákoník (po odečtení již uhrazené částky). Žalovanému tak uložena povinnost k plnění neuhrazené části jistiny, včetně úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se domáhala zaplacení toliko neuhrazené části jistiny (žádných jiných nároků ze smlouvy), soud se posouzením platnosti předmětné smlouvy o úvěru nezabýval. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142, 150 o.s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč na zaplaceném soudním poplatku. Ve zbývající části náklady nepřiznány, kdy soud zohlednil sociální situaci žalovaného, který trpí duševní poruchou, je poživatelem invalidního důchodu, je omezen na svéprávnosti.