13 C 307/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 8803 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění povinností ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 20.10. 2021. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru ze dne 20.10.2021, předsmluvními informacemi, sazebníkem poplatků, splátkovým kalendářem, opisem výpisu proplacení smlouvy, předžalobní výzvou, a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřely dne 20.10.2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč a úroku do 19.11. 2021. Účastníci si sjednali další volitelné služby. Žalovaný ničeho nezaplatil. K datu sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně dluh žalovanému částkou 8803 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 8.000 Kč, z poplatků v celkové výši 99 Kč, z účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, ze smluvních pokut ve výši 240 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván ke splnění dluhu. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud má za prokázané, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřely smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši a žalovaný se jej zavázal žalobkyni splatit. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky v dohodnuté době řádně nesplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou svých závazků. Vedle povinnosti zaplatit žalobkyni zůstatek dlužné jistiny a sjednaných poplatků vznikla žalovanému i povinnost zaplatit žalobkyni dle ust. § 2048 občanského zákoníku ve spojení s úvěrovými podmínkami smluvní pokutu, náklady na vymáhání a dle ust. § 1970 občanského zákoníku povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť neshledal žádné důvody, které by mohly vést k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné z hledisek posouzení ochrany žalovaného - spotřebitele. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.