13 C 336/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou ze dne 24.6.2022 žalobkyně navrhovala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.221 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 24.7.2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4500 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit včetně příslušenství do 23.8.2021, což neučinila. Přes předžalobní výzvu zůstala neuhrazena žalovaná částka sestávající z neuhrazené jistiny, úroku, úroku z prodlení, smluvní pokuty. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Jelikož se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a rozhodl jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 24.7.2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4500 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve lhůtě do 23.8.2021, za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalovaná ničeho nezaplatila přes upomínky. Zůstala neuhrazena částka 5.221 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 4500 Kč, smluvní pokuty 721 Kč, nákladů na vymáhání 217 Kč, příslušenství. Dne 8.12.2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, postoupení bylo oznámeno. Žalovaná ničeho neuhradila přes předžalobní výzvu. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl sjednán závazek poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalované povinnost splatit poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě. Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila řádně, úvěr se stal splatným. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se splacením úvěru, vznikl věřiteli podle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení (v částce 721 Kč za období 24.8.2021 do 31.1.2022), který vychází z ustanovení § 2048 občanského zákoníku, tak i nárok na náklady na vymáhání pohledávky. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to v zákonné výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Soud neshledal žádné důvody ve smyslu § 1813 občanského zákoníku, § 122 zákona č 257/2016, které by mohly vést k závěru o neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť postoupením pohledávky se stala věřitelem žalovaného. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přísluší jí tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 200 Kč (odměna za tři úkony právní služby - převzetí zastoupení a podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty.