13 C 361/2022-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 19.7. 2022, ve znění částečného zpětvzetí žaloby podáním z 1.8.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 827 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Dle § 115 a) o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 14. 10. 2022. Na základě listinných důkazů, nesporných tvrzení soud zjistil následující skutkový stav: Dle potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků žalovaný je poplatníkem televizních poplatků od července 2010. Na televizních poplatcích za období červenec 2021 až únor 2022 nebyla zaplacena celkem částka 962 Kč, jak specifikováno pod bodem III. žaloby, a to přes výzvu žalobkyně k zaplacení. Dne 15.7.2022 byla uhrazena částka 130 Kč. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek, nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, jak uvedeno ve výroku I., neboť zde je právní povinnosti žalovaného, jakožto poplatníka televizních poplatků, k jejich úhradě, neboť ty zaplaceny nebyly v rozhodném období, jak uvedeno ve skutkových zjištěních, a to přes výzvu ze strany žalobkyně. Úrok z prodlení je stanoven dle § 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období prodlení do 19.7.2022 v kapitalizované výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Výrok II. je odůvodněn ust. § 96 o.s.ř., neboť žalobkyně vzala žalobu z části zpět. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) po 200 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dvou režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1. 7. 2014.