13 C 4/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 8.11.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 23.458,73 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. V souladu s ustanovením § 115a) o.s.ř. ve věci nebylo nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 28. 5. 2021. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Dne 2.3.2018 byla mezi [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo pod adresou [adresa žalované], součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Obchodník dodával žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu, jejíž cenu vyúčtoval za období od 1.1.2021 do 3.3.2021 fakturou [číslo] na částku 23.458,73 Kč s datem splatnosti 31.3.2021. Žalovanou přes upomínky, předžalobní výzvu nebylo ničeho zaplaceno. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená ve smyslu ustanovení § 50 energetického zákona, přičemž žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, tj. dodávala do sjednaného odběrného místa elektřinu, v souladu s platebními podmínkami smlouvy žalované vyúčtovala předmětnou fakturou její cenu, žalovaná porušila smluvní povinnosti, neboť cenu dodané a vyúčtované elektřiny ve lhůtě splatnosti nezaplatila. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku se žalovaná dnem následujícím po dni splatnosti ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 939 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.