13 C 46/2022-83 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 7.5.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 6.392,73 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Dle § 115 a) o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 1. 4. 2022. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav: Dne 16.10.2007 byla mezi [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, dle níž byl dne 7.3.2008 pro žalovanou povolen úvěrový limit 5.000 Kč k běžnému účtu č. [bankovní účet], součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaná prováděla výběry k účtu tak, že zde vznikl nepovolený debetní zůstatek. [příjmení] dopisem z 13.2.2018 vyzvala žalovanou k úhradě nepovoleného debetního zůstatku ve výši 6.392,73 Kč, úvěr zesplatnila. Žalovanou nebylo ničeho zaplaceno. [příjmení] uzavřela s žalobkyní 18.2.2020 smlouvu o postoupení pohledávky, postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem žalované. Žalovanou nebylo ničeho zaplaceno přes předžalobní výzvu. V souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, věřitel v souladu s obchodními podmínkami úvěr zesplatnil, vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku se žalovaná dnem následujícím po dni zesplatnění ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně uplatněného nároku je dána, neboť uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky se žalobkyně stala věřitelem žalované. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1274 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč, dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1. 7. 2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29. 5. 2012 sp. zn . ÚS 988/2012, z obsahu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS Okresního soudu v Karlových Varech se podává, že žalobkyně u soudu podepsaného podala řadu žalob na plnění (úhrady debetního zůstatku na účtu, nesplaceného úvěru), které se svým obsahem v podstatné části shodují s návrhem podaným v této věci, tj. je zřejmé, že řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1. 7. 2014.