13 C 5/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 13.10.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 128.019,48 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. ve věci nebylo nařízeno jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 21.1.2021. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav: Dne 20.6.2011 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo], dle níž se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu 216.000 Kč za podmínek uvedených ve smlouvě, žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách po 2.718 Kč sestávajících z jistiny a smluvního úroku, součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný úvěr čerpal v plné výši úvěrového limitu dne 20.6.2011, žalovaný splátky nehradil řádně, a to přes opakované upomínky. [příjmení] dopisem z 12.12.2020 úvěr zesplatnila s výší pohledávky 133824,33 Kč. Zůstala neuhrazena pohledávka sestávající z neuhrazené jistiny 127.732,87 Kč, dlužných poplatků, kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to přes předžalobní výzvu. V souladu s ustanovením § 497 obchodního zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o úvěru, přičemž žalovaný porušil své právní povinnosti, když sjednané splátky úvěru nesplácel řádně, věřitel v souladu s obchodními podmínkami svým oznámením úvěr prohlásil za splatný, jak uvedeno ve skutkových zjištěních. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. se žalovaný dnem následujícím po dni zesplatnění ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výši úroku ve smluvené výši (včetně kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř.. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5121 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 6260 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálech po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.