13 C 63/2022-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou z 29. 10. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 8.300 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci dle §115a) o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 2. 2006 soud zjistil, že obsahem smluvního vztahu je závazek právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytnout žalovanému částku ve výši 10.000 Kč a závazek žalovaného tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 6.640 Kč vrátit v 52 týdenních splátkách po 320 Kč počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Z výzvy k plnění soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svojí pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb., na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 10.000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit včetně souhrnného poplatku týdenními splátkami stanovenými ve smlouvě. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání závazku uhradil na splátkách 1.700 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny. Žalovanému se dostalo plnění ve výši 10.000 Kč, v souladu se smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění vrátit, po odečtení již uhrazených částek, které byly věřitelem zúčtovány toliko na jistinu. Žalovanému tak uložena povinnost k plnění, včetně úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu do 18. 12. 2020, v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem žaloby nebyly žádné nároky ze smlouvy (souhrnný poplatek) soud se platností smlouvy nezabýval. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142, § 142a) o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.