14 C 250/2021-65 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“) s odůvodněním, že předmětný pozemek vydržel. Skutkově uváděl, že vlastníky předmětného pozemku jsou v katastru nemovitostí zapsáni [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří byly jeho vlastníky a vlastníky dalších pozemků, mimo jiné i pozemků st. p. [číslo] p. p. [číslo] evidovaných v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy již od roku 1923. Po skončení 2. světové války byl jejich majetek zkonfiskován, v roce 1952 byla konfiskace zrušena, v roce 1967 bylo v rámci zakládání evidence nemovitostí jejich vlastnictví zaevidováno na takzvaném„ ručním“ listu vlastnictví [číslo] v témže roce došlo k sepsání smlouvy o postoupení pohledávek pro případ jejich vystěhování do SRN. Po vystěhování [jméno] a [jméno] [příjmení] do SRN byla v roce 1968 sepsána [příjmení] smlouva o převodu správy národního majetku a o převodu vlastnictví národního majetku č. Fin.3 RP [číslo], na základě které všechny nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] přešly do vlastnictví Místního národního výboru [obec], ke změně zápisu vlastnictví do tehdejší platné evidence nemovitostí nikdy nedošlo. Místní národní výbor [obec] postupně rozprodal nemovitosti z listu vlastnictví [číslo] s výjimkou pozemků p. [číslo] p.č 257, které zůstaly nadále evidovány pro [jméno] a [jméno] [příjmení]. V roce 1971 se na základě kupní smlouvy stali vlastníky pozemků st.. [číslo] [parcelní číslo] manželé [jméno] a [příjmení] [příjmení]. V roce 2008 došlo k vypořádání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném 8. 6. 1938, tak, že vlastníkem pozemků st. p. [číslo] p. [parcelní číslo] se stal [příjmení] [příjmení], narozený dne 29. 7. 1968. Na základě kupní smlouvy ze dne 17. 12. 2019 prodal [příjmení] [příjmení] pozemky st. p. [číslo] [parcelní číslo] žalobci. V letech 1988 – 1990 probíhaly v [katastrální uzemí] terénní práce v rámci obnovy katastrálního operátu novým mapováním, při nichž Místní národní výbor [obec] neprojevil zájem o pozemkové parcely [parcelní číslo] a [parcelní číslo], evidenci vlastnictví na [list vlastnictví] nezpochybnil, jako vlastník se nechoval, dotčené pozemky nedržel, ani se k nim nehlásil. V roce 1990 došlo ke sloučení pozemku [parcelní číslo] do pozemku p. [číslo]. Podle zákona č. 172/1991 Sb. mělo vlastnictví místních národních výborů přejít do vlastnictví obcí, předmětný pozemek však na [územní celek] nepřešel a [územní celek] dle § 8 neuplatnila do 31. 3. 2013 vůči katastrálnímu úřadu návrh na zápis vlastnického práva k předmětnému pozemku, ani nepodala žalobu na určení vlastnického práva, tudíž je od 1. 4. 2013 považován za vlastníka předmětného pozemku stát. Předmětný pozemek spolu s pozemkem [parcelní číslo] užívali od roku 1971 manželé [příjmení], následně jejich syn a poté žalobce, za celou dobu nikdo jiný na pozemcích nehospodařil, ani neprováděl žádné jiné práce. Manželé [příjmení] i jejich syn byli poctivými držiteli, předmětný pozemek i pozemek [parcelní číslo] byly evidovány společně s domem č. p. 35 na st. [parcelní číslo] v pozemkové knize v knihovní vložce [číslo] tvořily spolu jeden funkční celek. Manželé [příjmení] sice předmětný pozemek v kupní smlouvě uvedený neměli, ale následně mohlo dojit mezi nimi a Místním národním výborem [obec] k dohodě o vypořádání pozemků, na což ukazuje jak nepřetržité užívání předmětného pozemku v rámci jedné držby s domem od roku 1971 do roku 2021, tak chování Místního národního výboru [obec] a [územní celek]. Ze strany žalované a ze strany obce nebyly nikdy činěny žádné kroky, kterými by byla dobrá víra zpochybněna. V současné době se na předmětném pozemku nachází septik od domu [adresa], kolny, chlívek, udírna, dřevěný domek, opěrná zeď zabraňující sesouvání rodinného domu, přičemž všechny tyto věci nabyl žalobce kupní smlouvou ze dne 17. 12. 2019 a byly mu předány při osobním jednání s prodávajícím [jméno] [příjmení]. Předmětný pozemek byl tedy vždy součástí poklidné držby spojené s domem [adresa] na st. p. [číslo] i když po roce 1971 došlo ke změně jejich evidence, fyzická držba spojená s domem [adresa] se nikdy nezměnila. Vzhledem ke skutečnosti, že se v daném případě od roku 1971 do roku 2021 jednalo o jedinou držbu, která pouze přecházela mezi různými vlastníky, došlo podle ust. § 1095 občanského zákoníku došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku. 2. Žalobce dále uváděl, že způsob nabytí držby se neuskutečnil násilím, lstí nebo výprosou, jednalo se o držbu pravou. Požadavek držby byl splněn, a to jak ve smyslu fyzické moci nad věci, resp. subjektivní možnosti vykonávat nějaké právo, tak ve smyslu vůle vykonávat právo pro sebe. Ve smyslu ust. § 994 občanského zákoníku platí vyvratitelná domněnka, že držba je řádná, poctivá a pravá, pokud není prokázán opak, přičemž dokazování nepoctivosti by mělo být na žalované. Žalobce má dále za to, že Místní národní výbor [obec], který musel vědět o chybnosti zápisu v katastrálním operátu, a přesto nic neučinil, držbu předmětného pozemku opustil, a proto držba podle ust. § 1009 občanského zákoníku držba zanikla. Žalobce se po nabytí předmětné držby choval ohledně předmětného pozemku jako řádný vlastník, z předmětného pozemku vyklidil odpad v množství dvou plných kontejnerů, zjistil veškeré údaje o historii předmětného pozemku, kontaktoval případné vlastníky pozemku – [územní celek], zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zástupce Pozemkového úřadu a předložil jim výsledky svého šetření. Žádný z těchto subjektů se však vlastníkem necítí, nechce vynakládat zbytečné výdaje a zároveň nechce nebo nemůže vlastnické právo ponechat žalobci. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že žalobcova tvrzení o dobré víře a užívání předmětného pozemku, tedy jeho poctivá držba, je jednoznačně zpochybněna kupní smlouvou uzavřenou v roce 1971 mezi MNV [obec] a manželi [příjmení], kde je v článku I. smlouvy specifikován předmět koupě pouze st. [parcelní číslo] o výměře 124 m2 a p. [parcelní číslo] o výměře 471 m2. Již samotné porovnání výměr pozemků, které byly předmětem prodeje, a předmětného pozemku (2.968 m2) dobrou víru uživatelů vylučuje, značný rozdíl výměr v rozsahu 2.373 m2 nelze za žádných okolností považovat za omluvitelný omyl. Domnělou dobrou víru ze strany uživatele nemůže podpořit ani skutečnost, že přístavba kůlny, udírny a septiku přiléhají ke spodní části domu na pozemku [číslo] a případně zabírají nepatrnou část předmětného pozemku. Žalobce se kdykoli po dobu vlastnictví nemovitostí nabytých kupní smlouvou mohl a měl přesvědčit v evidenci nemovitostí, že předmětný pozemek je ve vlastnictví jiného vlastníka. [jméno] víru nelze založit pouze na subjektivním názoru žalobce, dobrá víra se musí opírat o omluvitelný právní nebo skutkový omyl, který spočívá v tom, že uživatel při zachování běžné opatrnosti nemá a nemůže mít pochybnosti o tom, že mu právo náleží. 4. Mezi účastníky bylo nesporné: Žalobce je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo] o výměře 132 m2, jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa], a pozemku [parcelní číslo] o výměře 521 m2, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], část [územní celek], [územní celek]. Jako vlastníci sousedního pozemku [parcelní číslo] o výměře 2968 m2 v k. ú. [část obce] u [obec] (dále jen„ předmětný pozemek“) jsou v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] evidováni [jméno] [příjmení], narozený dne 10. 6. [číslo], a [jméno] [příjmení], narozená dne 29. 7. [číslo] (dále jen„ původní vlastníci“). Tato zjištění ostatně vyplynula i z provedených důkazů, a to z výpisů z katastru nemovitostí. 5. Mezi účastníky byla sporná otázka vydržení předmětného pozemku. 6. Žalobce pak k prokázání svých tvrzení týkajících se charakteru držby, doby držby a dobré víry navrhoval výpis z knihovní vložky [číslo] zrušení konfiskace nemovitostí ze dne 31. 10. 1952, výkaz změn a ruční list vlastnictví [číslo] hospodářskou smlouvu o převodu správy národního majetku ze dne 26. 8. 1968, kupní smlouvu ze dne 12. 2. 1972, usnesení Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 30 D 739/2008, kupní smlouvu ze dne 11. 12. 2019, čestné prohlášení [jméno] [příjmení], žádost o projednání možnosti spolupráce, zápis [číslo] 2021 ze zasedání zastupitelstva [územní celek], kopie katastrálních map a soutisk katastrální mapy s ortofotem a fotografie. Žalovaná k prokázání svých tvrzení navrhovala důkaz kupní smlouvou o rodinném domu a dohodu o zřízení práva osobního užívání ze dne 12. 2. 1971 a fotodokumentaci. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako vlastníci pozemku [parcelní číslo] o výměře 2968 m2 (zemědělský půdní fond) v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek], okres [okres] na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary evidování [jméno] [příjmení], narozený d