14 C 377/2022-118 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 12.122,83 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] uzavřené dne 18. 9. 2018 mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným s tím, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru, sazebníkem, produktovými podmínkami, výpisem z úvěrového účtu, oznámením banky o prohlášení úvěru za splatný, smlouvou o postoupení pohledávek a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne 18. 9. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva o o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 10.000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % čerpaného úvěru spolu s úrokem ve výši 17,88 % ročně a poplatky., RPSN činila 31,93 %. Pro případ prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky bylo v čl. V bod 6. Smlouvy sjednáno oprávnění právního předchůdce žalobkyně prohlásit dluh za splatný a ukončit smluvní vztah. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, a proto právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 1. 8. 2019 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 13.241,43 Kč ve lhůtě do 15. 8. 2019 (z toho dlužné poplatky 2.800 Kč a úroky 1.118,90 Kč). Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného k datu podání žaloby částkou 12.122,83 Kč, z toho částkou 9.322,83 Kč na jistině, částkou 1.118,90 Kč na úrocích, částkou 2.800 Kč na poplatcích a částkou 519,86 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, ač byla o úhradu upomínána v rámci předžalobní upomínky ze dne 31. 3. 2020. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému revolvingvý úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil, finanční prostředky žalovanému poskytl, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého oprávnění založeného čl. V bod 6. Smlouvy ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupil. S ohledem na uvedené vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků. Jelikož žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni, na niž právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil v souladu s ust. § 1879 a následujících občanského zákoníku, ničeho neuhradil, shledal soud nárok žalobkyně důvodným a žalobě vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z úvěru ve výši 17,88 % ročně a úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku od počátku prodlení žalované s úhradami. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadovala úrok z úvěru ve výši 22,2 % ročně, ač byl úrok sjednán v sazbě 17,88 % ročně, soud žalobu ohledně úroku v rozsahu 4,32 % ročně (rozdíl mezi žalovanou sazbou 22,2 % a sazbou dohodnutou 17,88 %) zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.789,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.122,83 Kč sestávající z částky 1.620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 810 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1.620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.950 Kč ve výši 1.039,50 Kč.