14 C 77/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 287.394,02 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] uzavřené dne 18. 7. 2019 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným (státní občan Vietnamu) s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), aniž nařizoval jednání. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru č. [bankovní účet], dokladem o čerpání úvěru, rozhodnutím o zesplatnění, výpisem z účtu žalovaného, Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze, potvrzením o zaplacení kupní ceny a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 18. 7. 2019 byla mezi původním věřitelem jako úvěrující bankou a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], jejímž obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300.000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr 108 pravidelnými měsíčními splátkami po 4.058 Kč vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 8. 2019, a to včetně smluveného úroku ve výši 8,7 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce či pro případ prodlení se splacením více než dvou splátek bylo v článku 8 sjednáno právo původního věřitele prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný ve lhůtě a za podmínek stanovených v písemné výzvě. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěrových splátek, původní věřitel rozhodl o zneplatnění úvěru k datu 3. 10. 2020, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 3. 10. 2020, v němž zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 288.472 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2021 postoupil původní věřitel pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 16. [číslo] 021 vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně dluh žalovaného částkou 287.394,02 Kč na jistině. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k rozhodování tohoto sporu, kde žalovaným je státní příslušník Vietnamu, je založena na základě ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu, přičemž v souladu s ust. § 85 tohoto zákona je na právní poměry účastníků aplikováno české právo. 7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úrok z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 300.000 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy splácet poskytnutý úvěr, a proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanský zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úroku z úvěru vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46.924,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11.496 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 287.394,02 Kč sestávající z částky 9.460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9.460 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9.460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29.280 Kč ve výši 6.148,80 Kč.