15 C 159/2015-507 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou ze dne 18.06.2015 se žalobci domáhají po žalované zaplacení částky 2.000.000 Kč s přísl. žalobkyni a) a částky 1.000.000 Kč s přísl. žalobci b) z titulu náhrady nemajetkové újmy, neboť žalovaná dne 19.10.2012 namísto podrobného vyšetření sonoanatomie plodu dítěte provedla pouze ultrazvukové vyšetření v rozsahu screeningového, při němž žádné morfologické abnormality plodu nezjistila. Bezprostředně po porodu byla u dítěte žalobců dne 04.03.2013 zjištěna kritická kombinovaná srdeční vada zahrnující koarktaci aorty, velký defekt komorového septa, trikuspidální insuficienci II. a III. stupně, hypoplazii aortálního oblouku, hypoplazii pravé komory, otevřeném foramen ovale a otevřenou tepennou dučej. Uvedená srdeční vada si vyžádala následné hospitalizace a opakované kardiochirurgické výkony. Dítě bude do budoucna sledováno v kardiologické ambulanci FN v [část obce] a lze očekávat další operační zákrok. Oba žalobci vnímají neprovedení podrobného hodnocení morfologie plodu žalovanou při ultrazvukovém vyšetření dne 19.10.2012 jako závažný neoprávněný zásah do svých osobnostních práv. V případě podrobného hodnocení morfologie plodu, jehož integrální součástí je i hodnocení morfologie srdce s podrobným popisem, existovala reálná možnost včasného zjištění abnormálního nálezu na srdci plodu, možnost provedení dalšího odborného vyšetření a v případě prokázání těžkého poškození plodu i možnost umělého přerušení těhotenství. Žalobci zaslali žalované předžalobní výzvu k plnění ze dne 23.03.2015. 2. Žalovaná v podání ze dne 24.09.2015 uvedla, že nárok žalobců neuznává. U plodu žalobkyně a) bylo stanoveno zvýšené riziko chromozomální aberace, konkrétně Downovy choroby, správná tak byla indikace na aminocentézu s odběrem plodové vody, což žalovaná provedla dne 20.09.2012. Toto vyšetření možnost chromozomální aberace vyloučilo. Povinnosti žalované tak byly splněny a nebylo indikováno další vyšetření vyjma běžných vyšetření, která probíhají u všech těhotných, zejména ultrazvukový screening v 18. až 22. týdnu. Dle názoru žalované nebylo indikováno superkonziliární vyšetření ve 20. až 22. týdnu těhotenství. Pokud by soud dospěl k opačnému závěru, žalovaná tvrdí, že toto vyšetření řádně provedla, a to nad rámec svých odborných povinností. Žalovaná tento postup vyúčtovala zdravotní pojišťovně kódem [číslo]. Žalovaná namítá nedostatek tvrzení žalobců a popírá existenci příčinné souvislosti mezi údajným porušením povinnosti a následkem. Žalovaná poukázala též na odbornou literaturu, podle které i superkonziliární vyšetření (kód [číslo]) neodhalí vývojové vady přibližně v 10 % případů. 3. V podání ze dne 02.10.2015 sdělila [právnická osoba] soudu, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované. K věci uvedla, že žalobci zřejmě vycházejí z odborného posudku oborové komise pro gynekologii a porodnictví vědecké rady [obec] lékařské komory [číslo] [rok], kde je uvedeno, že postup lékaře a poskytovatele zdravotnických služeb byl non lege artis. Takový závěr však přísluší soudu jako právní závěr. Uvedený odborný posudek je pro vedlejšího účastníka nepřijatelný, neboť vytýká lékařce žalované, že nebylo provedeno superkonziliární vyšetření (kód [číslo]). Lékařka žalované jej však provedla, aniž by jí to v té době právní předpis či odborné a zaběhnuté postupy nařizovaly, k vyšetření využila nejlepší dostupný usg přístroj Gebvoluson E8. Dle názoru vedlejšího účastníka žalovaná využila v té době dostupné postupy k zajištění lékařské péče. [ulice] účastník proto navrhl žalobu zamítnout. 4. V podání ze dne 29.01.2016 žalobci uvedli, že je pro ně nová informace sdělená žalovanou a vedlejším účastníkem o tom, že žalovaná provedla superkonziliární ultrazvukové vyšetření, resp. podrobné hodnocení morfologie plodu ve 20. až 22. týdnu těhotenství, a že výkon vyúčtovala zdravotní pojišťovně pod kódem [číslo]. Žalobci uvedli, že mezi účastníky je dosud sporné, zda tvrzené vyšetření bylo provedeno a v kladném případě, zda bylo provedeno řádně. V podání ze dne 11.06.2019 žalobci uvedli, že obsah vyžádaného záznamu ultrazvukového vyšetření žalobkyně a) dne 19.10.2012 obsahující dva videozáznamy v délce 11 vteřin nedokládá řádné provedení podrobného hodnocení morfologie plodu a jeho správné vyhodnocení, proto na žalobě trvají. 5. Při ústním jednání soudu dne 18.12.2019 žalobci připustili, že pokud nejprve tvrdili, že podrobné ultrazvukové vyšetření provedeno nebylo a následně tvrdili opak, že provedeno bylo, avšak nikoliv řádně, a že nebylo řádně popsáno a nebylo správně vyhodnoceno, jedná se o změnu žaloby představující jiné (odlišné) tvrzení. Na to soud reagoval usnesením ze dne 23.01.2020, č. j. 15 C 159/2015-264 a ve smyslu shora uvedeném připustil změnu žaloby. 6. Soud po provedeném dokazování rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], kterým žalobu zamítl. 7. Ke včasnému odvolání žalobců rozhodoval v odvolacím řízení Krajský soud v Plzni, který usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení se závaznými pokyny. Odvolací soud mimo jiné uvedl, že v průběhu důkazního řízení bylo zjištěno, a tuto skutečnost účastníci řízení dále nezpochybňovali, že doporučené kontrolní ultrazvukové vyšetření provedené u žalobkyně a) dne 19. 10. 2012 bylo příslušné zdravotní pojišťovně vykázáno pod kódem [číslo], což je dle vyhlášky č. 472/2009 Sb. z 18. 12. 2009, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., jíž se provádí seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (účinná od 1. 10. 2010), superkonziliární ultrasonografické vyšetření v průběhu prenatální péče. Podle zmíněné vyhlášky je podmínkou výkonu vykazovaného pod [číslo] obrazová dokumentace; pokud jde o čas výkonu, počítá vyhláška s 30 minutami. Pochybnosti pak vzbuzuje ve spisu založené sdělení doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v [obec], který pro potřeby [obec] lékařské komory sdělil, že podle vyhlášky ze dne 17. 12. 2010 je požadován podrobný zápis o sonografickém vyšetření plodu při superkonziliárním vyšetření (kód [číslo]) od doby platnosti této vyhlášky. Tuto vyhlášku označil tak, že jde o vyhlášku č. 397/2010 Sb. ze dne 17. 12. 2010 s tím, že kapitola 603 - Gynekologie a porodnictví obsahuje výkon [číslo] označený jako superkonziliární ultrasonografické vyšetření, jehož podmínkou je obrazová dokumentace s časem výkonu 30 minut a s náplní výkonu: podrobné hodnocení morfologie plodu, fetální echokardiografie, dopplerovské hodnocení průtoku ve fetálních a placentárních cévách, prenatální péče o vícečetná těhotenství. K tomu odvolací soud zjistil, že vyhláškou č. 397/2010 Sb. ze dne 17. 12. 2010 se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, avšak tato vyhláška se kapitoly 603 - Gynekologie a porodnictví vůbec netýká. Za existence výše zmíněných pochybností a důvodných námitek žalobců bylo na místě vyhovět důkazním návrhům žalobců, konkrétně zajištění videozáznamů, pořízených při vyšetření žalobkyně a) dne 19. 10. 2012 a jejich zprostředkování znaleckému ústavu (stávajícímu, tj. Fakultní nemocnici v [obec] či nově ustanovenému), který odpoví na otázky, jež přiléhavě formulovali žalobci v písemném podání ze dne 23. 8. 2019 (č. l. 197 spisu). Jedná se o zjištění, jaké konkrétní parametry mají být podle doporučených postupů hodnoceny při superkonziliárním ultrasonografickém vyšetření v průběhu prenátální péče ve 20. – 22. týdnu těhotenství a jaké v případě žalobkyně a) byly hodnoceny, pod jakým číslem a pod jakým názvem je toto ultrazvukové vyšetření realizované ve 20. – 22. týdnu těhotenství vykazováno zdravotní pojišťovně, jaké konkrétní parametry a jak jsou hodnotitelné na 2 videozáznamech ultrazvukového vyšetření žalobkyně a) ze dne 19. 10. 2012, zda vyšetření žalobkyně a) dne 19. 10. 2012 provedené MUDr. [příjmení] bylo provedeno řádně v souladu s doporučenými postupy a zda toto vyšetření při řádném provedení mělo či mohlo odhalit vrozenou srdeční vadu plodu (posuzováno ex ante). Bez odpovědi na výše uvedené odborné otázky, uvedl odvolací soud, nelze zatím posoudit důvodnost žalobci uplatněného nároku co do jeho základu. 8. Soud vázán pokyny odvolacího soudu provedl ve věci dokazování. 9. Z lékařských zpráv ze dne 21.12.2011, 31.05.2012, 17.07.2012, 30.08.2012, 20.09.2012, 19.10.2019 (č.l. 5 – 9) soud sám nezjišťoval skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, neboť tyto lékařské zprávy tvořily podklad pro znalecký posudek ze dne 09.09.2015 ve spojení s jeho dodatkem [číslo] ze dne 19.07.2021, a vyjádřením znaleckého ústavu ze dne 31.03.2022. 10. Ze závěru odborného posudku Oborové komise pro gynekologii a porodnictví vědecké rady [obec] lékařské komory [číslo] 2014 ze dne 16. 10. 2014 vyplývá, že negativní výsledek amniocentézy je podkladem pro superkonziliární sonografické vyšetření ve 20. gestačním týdnu, přičemž z dostupné dokumentace (charakter popisu nálezu) je z