15 C 30/2022-10 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 8.307 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl vlastníkem bytové jednotky [číslo] která je umístěna v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] včetně podílu na společných částech budovy a pozemku ve výi [číslo], zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary. Z titulu svého vlastnického práva k jednotce byl žalovaný členem žalobce a dle článku XII. Bod 4) písm. c) stanov žalobce byl povinen hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování služeb. Žalovaný začátkem března 2020 kontaktoval žalobce s tím, že se chystá převést vlastnické právo k jednotce na nového vlastníka a žádá žalobce o vystavení potvrzení o bezdlužnosti k datu 31. 3. 2020 s tím, že žalovaný jednotku bude užívat do konce března 2020 a následně bude jednotka od 1. 4. 2020 užívána novým vlastníkem, neboť vlastnické právo k jednotce dosud nebylo převedeno. Potvrzení o bezdlužnosti bylo žalobcem vydáno prostřednictvím správce dne 4. 3. 2020, ve kterém byla žalobcem vyčíslena aktuální pohledávka žalobce za žalovaným ke dni 31. 3. 2020 ve výši 11.409 Kč. Tato pohledávka ve výši 11.409 Kč byla dne 11. 3. 2020 uhrazena. Od 1. 4. 2020 byl žalobci nahlášen nový vlastník jednotky [příjmení] [jméno] a [jméno] [jméno] a byly žalobci nahlášeny stavy měřidel ke dni předání jednotky. Manželé [jméno] jsou stále vlastníky jednotky. Po skončení roku 2020 žalobce provedl vyúčtování služeb dodaných do jednotky, přičemž vůči žalovanému bylo provedeno vyúčtování pouze za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020, přičemž žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 8.307 Kč. Dne 16. 3. 2021 bylo vyúčtování služeb s nedoplatkem ve výši 8.307 Kč odesláno na dodejku na adresu žalovaného, přičemž žalovaný si tento dopis nevyzvedl a ten se vrátil zpět žalobci. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci samé: žalovaný byl vlastníkem bytové jednotky [číslo] která je umístěna v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] včetně podílu na společných částech budovy a pozemku ve výi [číslo], zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary. Z titulu svého vlastnického práva k jednotce byl žalovaný členem žalobce a dle článku XII. Bod 4) písm. c) stanov žalobce byl povinen hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování služeb. Žalovaný začátkem března 2020 kontaktoval žalobce s tím, že se chystá převést vlastnické právo k jednotce na nového vlastníka a žádá žalobce o vystavení potvrzení o bezdlužnosti k datu 31. 3. 2020 s tím, že žalovaný jednotku bude užívat do konce března 2020 a následně bude jednotka od 1. 4. 2020 užívána novým vlastníkem, neboť vlastnické právo k jednotce dosud nebylo převedeno. Potvrzení o bezdlužnosti bylo žalobcem vydáno prostřednictvím správce dne 4. 3. 2020, ve kterém byla žalobcem vyčíslena aktuální pohledávka žalobce za žalovaným ke dni 31. 3. 2020 ve výši 11.409 Kč. Tato pohledávka vevýši 11.409 Kč byla dne 11. 3. 2020 uhrazena. Od 1. 4. 2020 byl žalobci nahlášen nový vlastník jednotky [příjmení] [jméno] a [jméno] [jméno] a byly žalobci nahlášeny stavy měřidel ke dni předání jednotky. Manželé [jméno] jsou stále vlastníky jednotky. Po skončení roku 2020 žalobce provedl vyúčtování služeb dodaných do jednotky, přičemž vůči žalovanému bylo provedeno vyúčtování pouze za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020, přičemž žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 8.307 Kč. Dne 16. 3. 2021 bylo vyúčtování služeb s nedoplatkem ve výši 8.307 Kč odesláno na dodejku na adresu žalovaného, přičemž žalovaný si tento dopis nevyzvedl a ten se vrátil zpět žalobci. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 1180 odst. 1 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Dle § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.307 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 1.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.