15 C 362/2019-127 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 11. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 70.206 Kč s příslušenstvím [anonymizováno] odůvodněním, že žalovaný žalobkyni zastupoval na základě udělené plné moci, a to asi od roku 2011 v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] vedeném u Exekutorského úřadu Sokolov Mgr. [jméno] [příjmení]. V tomto řízení byla vymožena částka 109.568,70 Kč, přičemž na účet žalobkyně jako oprávněné byla poukázána částka 33.374,70 Kč a částka 76.194 Kč byla poukázána na depozitní účet žalovaného. Dopisem ze dne 21. 09. 2016 žalovaný žalobkyni plnou moc pro toto exekuční řízení vypověděl. Žalobkyně se o skutečnosti, že částka 76.194 Kč byla poukázána na účet žalovaného, dozvěděla až z dopisu soudního exekutora dne 04. 07. 2018. Z této částky žalovaný žalobkyni vyplatil pouze 5.988 Kč. Zbývající částku 70.206 Kč žalobkyni nevyplatil ani na její výzvy, kdy argumentoval tím, že si předmětnou částku započítává na právní služby ve věci proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], poskytnuté v roce 2010 2011 a dále na úhradu právního zastoupení v kauze [příjmení] [jméno] Částku 34.320 Kč si měl žalovaný započítat na konzultace a návrh ve věci vypořádání společného jmění manželů, které poskytl manželovi žalobkyně [příjmení] [příjmení]. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a nárok žalobou uplatněný neuznával. Uvedl, že žalobkyni a jejího zesnulého manžela [příjmení] [jméno] [příjmení] zastupoval u zdejšího soudu ve dvou věcech, a to proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] sp. zn. 16 C 294/2010, kde bylo žalovanému na nákladech řízení přiznáno 24.506 Kč, kdy po odpočtu zálohové faktury ve výši 5.424 Kč a soudního poplatku ve výši 3.090 Kč, zbývalo doplatit 15.992 Kč, které žalobkyně žalovanému ke dni ukončení právního zastoupení dlužila. Dále v exekučním řízení byly náklady vyčísleny na částku 16.770 Kč, avšak žalobkyně uhradila 7.425 Kč. K úhradě tedy v tomto řízení zbývá celkem 23.417 Kč, které žalovaný na předmětnou pohledávku započetl. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (žalovaná [příjmení] [příjmení]) byla k rukám žalovaného přiznána náhrada nákladů ve výši 14.215 Kč a na nákladech exekuce ([spisová značka]) žalovaný účtoval 3.862 Kč. Po odečtení soudního poplatku 1.000 Kč a uhrazené zálohy 4.608 Kč zbývalo doplatit částku 12.469 Kč, kterou žalovaný vyúčtoval fakturou č. 2018 ze dne 06. 08. 2018 v souvislosti s ukončením právního zastoupení. Ing. [příjmení] pak účtoval fakturou č. 2015 [číslo] ze dne 18. 09. 2015 částku 34.320 Kč, a to v souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů [příjmení], kdy dle tvrzení žalovaného bylo s Ing. [příjmení] dohodnuto, že tato faktura bude započtena proti přijatému plnění. Podáním ze dne 29. 07. 2020 žalobkyně popřela, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena jakákoliv dohoda ohledně splatnosti odměny za právní služby žalovaného. 3. Podáním ze dne 27. 03. 2020 žalobkyně, jednak vznesla námitku promlčení žalovaným uplatněných částek a dále namítla, respektive popřela dohodu, že by plnění přijaté žalovaným mělo být jakkoliv započítáváno a dále namítla, že je v rozporu s advokátními předpisy a advokátní etikou, aby vymožené plnění spadající do společného jmění manželů [příjmení] bylo započítáno na plnění poskytnuté výhradně Ing. [příjmení] v řízení proti žalobkyni. 4. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích a učinili nespornými následující skutková tvrzení: - žalovaný právně zastupoval žalobkyni od roku 2011 v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu v [obec], v rámci tohoto řízení byly vymoženo celkem 76.194 Kč, a to na účet žalovaného dne 21. 10. 2015 částka 9.000 Kč, dne 22. 9. 2014 částka 12.000 Kč, dne 17. 12. 2014 částka 5.000 Kč, dne 24. 6. 2015 částka 8.000 Kč, dne 6. 3. 2013 částka 3.194 Kč dne 20. 3. 2015 částka 7.000 Kč, dne 26. 4. 2016 zaslána částka 14.000 Kč, - dne 5. 8. 2016 zaslána částka 7.000 Kč, dne 19. 9. 2016 zaslána částka 5.000 Kč, dne 18. 11. 2016 zaslána částka 6.000 Kč, přičemž z této částky v červnu 2019 žalovaný vyplatil žalobkyni částku 5.988 Kč, dne 21. 09. 2016 žalovaný vypověděl plnou moc žalobkyni, - žalobkyně vyzývala žalovaného dne 11. 07. 2018 a 09. 08. 2018 k vyplacení částky 76.194 Kč, na uvedenou výzvu reagoval žalovaný dopisem založeným na č. l. 8 spisu, - zálohové faktury z 12. 10. 2011 na částku 5.424 Kč (řízení sp. zn. [spisová značka]) a 4.608 Kč (sp. zn. [spisová značka]) byly žalobkyní žalovanému uhrazeny. K prokázání tvrzení, že faktura č. 2015 [číslo] ze dne 18. 09. 2015 na částku 34.320 Kč, vystavená Ing. [příjmení] bude po dohodě započtena oproti přijatému plnění a dále ohledně praxe účtování odměn v advokátní kanceláři žalovaného byly vyslechnuty tyto svědkyně: 5. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že 20 let je vedoucí kanceláře žalovaného. Konkrétnímu jednání s Ing. [příjmení] přítomna nebyla. Potvrdila, že jmenovaný byl dlouholetým klientem kanceláře, kdy ho jejich kancelář zastupovala společně s žalobkyní ve věci vymáhání nájemného. Přímo Ing. [příjmení] pak ve věci výživného pro nezletilého syna, při rozvodu manželství a vypořádání SJM. Uzavřením dohody mezi jmenovaným a žalovaným přítomna nebyla. Ví o ní od žalovaného, který jí dal pokyn k zaúčtování zálohové faktury č. 2015 [číslo], a to v září 2015. Výše nákladů právního zastoupení se počítala z úkonů, přičemž hodnota byla vysoká, asi 10 milionů Kč. Dále potvrdila zaúčtování plnění vymoženého v rámci exekučního řízení na kauzu paní [příjmení] a na vypořádání SJM. [příjmení] v kanceláři byla taková, že když se jednalo o přítele žalovaného nebo o někoho, kdo neměl peníze, účtovali mu minimální náklady nebo nic a dohoda byla taková, že pokud se plnění vymůže, budou z toho nejdříve hrazeny náklady řízení a náklady exekuce. U Ing. [příjmení] to bylo na základě ústní dohody, když byl ve svízelné situaci, byla na něj vedena exekuce a on nemohl tak vysoké částky hradit. K dotazu, zda byla následně vystavena konečná faktura či zda byla stejná dohoda ve věci výživného a rozvodu, se svědkyně vyjádřit nedokázala. 6. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalovaný je její bývalý zaměstnavatel a nyní její kolega. Ing. [příjmení] byl klientem advokátní kanceláře a dobrý známý žalovaného. Kancelář navštívil někdy na jaře 2015 kvůli právní pomoci ve věci úpravy výchovy a výživy k nezletilému dítěti, k rozvodu a vypořádání SJM. Ve věci výchovy a výživy k nezletilému dítěti padl rozsudek někdy na začátku léta 2015, přičemž návrh ve věci zpracovávala svědkyně. Dále se řešilo vypořádání majetku. Svědkyně dále uvedla, že již dříve zastupovali Ing. [příjmení] společně se žalobkyní, a to ve věci vymáhání nájemného, kdy náklady právního zastoupení se účtovaly postupně. Přítomna jednání mezi Ing. [příjmení] a žalovaným o úhradě odměny za právní zastoupení přítomna nebyla, ale s žalovaným o tom mluvila s tím, že odměna byla poměrně vysoká, fakturoval se jen zlomek a na odměnu mělo být započítáváno plnění vymožené v rámci exekučních řízení. V té době byla proti Ing. [příjmení] vedena exekuce pro dlužné výživné, měl obstavené účty a špatně to nesl. Jak se zaúčtovávaly náklady právního zastoupení, svědkyně nevěděla. 7. Z oznámení o skončení exekuce ze dne 04. 07. 2018 bylo zjištěno, že žalovanému bylo v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] vyplaceno dne 21. 10. 2015 částka 9.000 Kč, dne 22. 09. 2014 částka 12. 000 Kč, dne 17. 12. 2014 částka 5.000 Kč, dne 24. 06. 2015 částka 8.000 Kč, dne 06. 03. 2013 částka 3.194 Kč, dne 20. 03. 2015 částka 7.000 Kč, dne 26. 04. 2016 částka 14.000 Kč, dne 5. 8. 2016 částka 7.000 Kč, dne 19. 09. 2016 částka 5.000 Kč, dne 18. 11. 2016 částka 6.000 Kč a dne 06. 06. 2018 byla částka 33.374,70 Kč vyplacena žalobkyni. Celkem bylo tedy vymoženo 109.568,70 Kč. 8. Z výzvy právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 21. 07. 2016 a reakce žalovaného ze dne 31. 03. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývá žalovaného k zaplacení částky 76.194 Kč, kdy žalobkyně vůči návrhu žalovaného vznesla námitku promlčení a žalovaný reagoval tak, že dle dohody s Ing. [příjmení] si vymožené plnění započítá na pokrytí závazku. Rovněž nesouhlasil s tím, že by na jeho nárok ohledně nákladů exekučního řízení byl promlčen. 9. Stížností žalobkyně ze dne 13. 11. 2016 bylo prokázáno, že žalobkyně podala na žalovaného stížnost [obec] advokátní komoře, a to pro porušení advokátní etiky, přičemž dle zprávy Advokátní komory ze dne 25. 02. 2019 bylo toto řízení pravomocně skončeno a žalovaný byl uznán kárně vinným a bylo mu uloženo kárné opatření. Dále pak žádostí ze dne 28. 08. 2018 o přezkoumání postupu advokáta bylo prokázáno, že žalobkyně podala na žalovaného stížnost kvůli nevyplacení vymožených finančních prostředků s tím, že dle sdělení Advokátní komory ze dne 28. 02. 2019 vyplývá, že na základě podnětu stížnosti žalobkyně byla na žalovaného podána kárná žaloba. 10. Rozsudkem zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 19. 07. 2012 má soud za prokázané, že v právní věci žalobců [příjmen