15 C 81/2022-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 51.573,62 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne 28. 12. 2015 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 150.000 Kč. Žalovaný postupně vyčerpal celkem částku 218.623,45 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, nejméně min. 5%, nejméně 500 Kč v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 25. 10. 2021 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný ke dni 30. 11. 2021. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proti žalobě ničeho nenamítal, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jehož čerpání bylo vedeno na č. ú. [číslo] ze dne 28. 12. 2015 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem v maximální výši 150.000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou, tj. min. 5%, nejméně 500 Kč v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu vyčerpal celkem částku 218.623,45 Kč, kterou řádně nesplácel. 4. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 25. 10. 2021 soud zjistil, že jeho obsahem je odstoupení od shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva, aby uhradila do té doby vzniklý dluh. 5. Z dopisu žalobkyně ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu. 6. Z platební historie účtu žalovaného soud ověřil výši dlužné jistiny ve výši 44.726,67 Kč, úroku ve výši 6.653,22 Kč, pojistného ve výši 1.078,65 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splácením dluhu ve výši 515,08 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec v maximální výši 150.000 Kč, z něhož žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy dne 25. 10. 2021 odstoupila. V souladu s ustanovením § 2395 o.z. tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení a s poukazem na ust. § 2048 o.z. sjednanou smluvní pokutu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.981,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.878 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46.920,40 Kč sestávající z částky 2.980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.490 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2.980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.350 Kč ve výši 1.753,50 Kč.