17 C 164/2022-24 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7.753,87 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] ze dne 31. 1. 2016 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 5.000 Kč, navýšeným následně na 7.000 Kč. Žalovaný však čerpal úvěr nad dohodnutý rámec, a tedy žalobkyně ukončila smlouvu a požadovala úhradu úvěru s příslušenstvím. 3. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Protože žalovaný byl klientem žalobkyně, z účtu žalovaného žalobkyně ověřila tvrzení příjem ze zaměstnání (15.000 Kč) a dále ověřila v CCB a vlastních systémech tvrzené údaje o závazcích. Z uvedené smlouvy o úvěru ze dne 31. 1. 2016 soud zjistil, že žalobkyně poskytla na účtu žalovaného žalovanému úvěr do částky 5.000 Kč za podmínky hrazení úroků 18,9 % ročně a splacení poskytnutého úvěru do jednoho roku od prvního čerpání. V případě prodlení se splacením bylo sjednáno právo na smluvní pokutu, sankční úrok a další náklady dle Ceníku a dále byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit. Výše kontokorentu byla zvýšena na 7.000 Kč. Žalovaný způsobil vznik neoprávněného záporného zůstatku ve výši žalované částky. Žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem z 3. 8. 2021 a požadovala splacení dluhu bez prodlení. 5. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 7.000 Kč, který žalovaný vyčerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého smluvního práva a svoji pohledávku ke dni 2. 8. 2021 zesplatnila (§ 2001 o.z.) a vyzvala žalovaného k splacení dluhu. V souladu s ustanovením § 2395 o.z. tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Žalobkyně měla nárok též na úrok z prodlení z uplatněné částky v souladu s § 1970 o.z.. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.892,48 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.