17 C 7/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 14.977,83 Kč z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa]. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání. 4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně: Smlouvou ze dne 22. 4. 2009 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. 9_CEZDI_01886297, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník služeb, má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. 5. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách fakturou [číslo] z 27. 8. 2020 v částce 9.376,91 Kč (za období 29. 8. 2019 - 25. 8. 2020) se splatností 10. 9. 2020. Z vyúčtování poplatku za odpojení z 23. 3. 2021 [číslo] v částce 907,50 Kč se splatností 6. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně požadovala na žalované poplatek podle Ceníku služeb žalobkyně. Z vyúčtování [číslo] (za období 26. 8. 2020 – 19. 3. 2021) se splatností 6. 4. 2021 vyplynulo, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek na platbách za dodávku v částce 3.973,42 Kč. Z upomínek z 22. 7. 2020, z 31. 10. 2020 a z 23. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dlužných plateb dle smlouvy; v souladu s obchodními podmínkami příslušela žalobkyni platba 240 Kč za každou z upomínek. 6. Z výzvy k plnění z 27. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dluhu před podáním žaloby. 7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 22. 4. 2009, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964Sb. (dále jen„ občanský zákoník“) 8. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ke dni uzavření smlouvy) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby, a oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. 9. Podle § 588 občanského zákoníku z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 10. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované poplatek v částce 240 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti a poplatek 907,50 Kč za odpojení odběrného místa. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.253 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 801 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14.977,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.