18 C 29/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu postižního práva proti žalované ve výši žalované částky, kterou způsobila poškozenému na vozidle BMW, [registrační značka] vlastníka [jméno] [příjmení], bytem [země], [PSČ] [anonymizována tři slova], když tuto škodu uhradila pojišťovna, která na základě dohody s Českou kanceláří pojistitelů (dále jen„ Kancelář“) prováděla jejím jménem a na její účet likvidaci škodné události. Kancelář uhradila pojišťovně celkovou náhradu ve výši 41 641,50 Kč, jež zahrnuje věcnou škodu, jakož i poplatek za vyřízení škodní události), z dlužné částky nebylo dosud uhrazeno ničeho. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, především z likvidační zprávy, záznamu o dopravní nehodě, zápisu o poškození vozidla, vyúčtování pojišťovny, kalkulace škody, výpočtu výše plnění a uplatnění nároku ČKP dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: dne 6. 12. 2019 žalovaná způsobila dopravní nehodu a způsobila tak škodu vyčíslenou žalobkyní. Tuto škodu s ohledem na absenci povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, s odkazem na ustanovení § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb., o pojištěné odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, uhradila poškozenému pojišťovna, která na základě dohody s kanceláří jejím jménem a na její účet prováděla likvidaci škodní události. Kancelář uhradila pojišťovně celkovou náhradu, tedy věcnou škodu a poplatek za vyřízení škodní události. Podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vzniká Kanceláři výplatou plnění z garančního fondu právo vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odst. 2 písm. a), b) a g), na náhradu toho co za něho plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízení případu a poskytnutím plnění poškozenému, nebo uplatnění tohoto práva. Toto plnění je speciálním postižním právem Kanceláře daným zákonem. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zákoníku má věřitel právo na úroky z prodlení v případě prodlení dlužníka ve výši stanovené prováděcím předpisem. Žalovaná tím, že způsobila škodu ve výši žalobkyní vyčíslené částky, kterou uhradila poškozenému v zastoupení právního předchůdce žalobkyně, mají žalobkyně na úhradu této částky právo. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 846,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 666 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 641,50 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 240 Kč ve výši 1 940,40 Kč.