18 C 290/2022-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 182 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že jí byla žalovanou způsobena škoda, kterou dosud neuhradila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů, a to dohody o pracovní činnosti, dohody o odpovědnosti, dohody o ukončení pracovního poměru, potvrzení o zaměstnání, dohody o změně dohody o pracovní činnosti, zprávy o dopravní nehodě, technického průkazu vozidla, daňových dokladů, výpočtu amortizace, předpisu náhrady škody, potvrzení o výplatě pojistného plnění a předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 26. 1. 2022 byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná byla u žalobkyně zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti ze dne 1. 3. 2020. Žalobkyně s žalovanou uzavřela rovněž dohodu o odpovědnosti za hodnoty svěřené jí k vyúčtování ze dne 2. 3. 2020. Pracovní poměr byl ukončen ze strany žalobkyně výpovědí dohody o pracovní činnosti ze dne 30. 4. 2021. Žalovaná tedy byla u žalobkyně zaměstnána od 1. 3.2020 do18 .5.2021. Žalovaná dne 19. 3. 2020 v 9:45 hod. v obci [obec], při řízení služebního vozidla značky Peugeot Expert s [registrační značka], konkrétně při vyhýbání se protijedoucímu vozidlu žalovaná zavadila levou stranou vozidla o plot, čímž došlo k poškození levého předního světla, nárazníku, sloupku u dveří, zrcátka a skla ve dveřích, dveřích a boku u služebního vozidla. Žalovaná neopatrnou jízdou poškodila vozidlo, které má žalobkyně v nájmu. Žalovaná si je svého zavinění vědoma, to stvrdila svým podpisem na Zprávě o dopravní nehodě, ke které neměla žádné připomínky. Zároveň žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni, a to podepsáním dohody o uznání dluhu a dohody o způsobu jeho úhrady, kterou žalovaná podepsala dne 3. 3. 2021. [příjmení] vozidla je leasingová společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] (dále jen "vlastník vozidla"). Vozidlo bylo na základě opraveno, přičemž oprava byla žalobci vozidla vyúčtována vlastníkem daňovým dokladem [číslo] ze dne 6. 1. 2021 znějícím na částku 58.289,89 Kč s DPH. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla škoda vyčíslena na částku 41.823 Kč, která byla rovněž žalované předepsána k náhradě škody. Tato dopravní nehoda byla nahlášena na [právnická osoba], která poskytla pojistné plnění ve výši 37.641 Kč. Žalovaná tak byla povinna uhradit pouze spoluúčast ve výši 4.182 Kč. Žalovaná uhradila svůj dluh částečně, a to v částce ve výši 2.000 Kč. Žalobkyně rovněž uplatňuje nárok na úhradu úroků z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zaslala žalované dne 26. 1. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto: Podle ustanovení § 249 odst. 1 zákoníku práce je žalovaná povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku zaměstnavatele. V souladu s § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímě souvislosti s ním. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednání neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Z provedených důkazů vyplývá, že žalovaná nevynaložila dostatečnou pozornost při řízení služebního motorového vozidla, čímž způsobila žalobkyni škodu ve shora uvedené výši, za kterou odpovídá a je povinna ji nahradit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.