Co § 249 znamená v praxi?

Zaměstnanec má obecnou povinnost chovat se tak, aby svým jednáním nezpůsobil zaměstnavateli žádnou újmu (finanční, nefinanční) ani bezdůvodné obohacení. Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavateli hrozí škoda, musí na tuto skutečnost upozornit svého nadřízeného. V případě bezprostředně hrozící škody je zaměstnanec povinen zakročit, aby jí zabránil, pokud mu v tom nebrání důležitá okolnost nebo by tím neohrozil sebe či jiné osoby. Pokud zaměstnanec nemá pro svou práci vytvořeny potřebné podmínky, je povinen to oznámit svému nadřízenému.

§ 249 ZP – POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE K NÁHRADĚ ŠKODY

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 249 · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 249 zákoníku práce stanovuje základní povinnosti zaměstnance, aby předcházel vzniku škody (majetkové i nemajetkové) a bezdůvodného obohacení, a v případě hrozící škody na ni upozornil nebo zakročil.

🕐 Znění k datu (60 verzí zákona)

od 2027-01-01 (aktuální) · od 2026-01-01 · od 2025-06-01 · od 2025-01-01 · od 2024-08-01 · od 2024-07-01 · od 2024-01-01 · od 2023-12-28 · od 2023-10-01 · od 2023-07-01 · od 2022-12-01 · od 2022-01-01 · od 2021-07-01 · od 2021-01-01 · od 2020-07-30 · od 2020-06-01 · od 2019-07-01 · od 2018-10-01 · od 2018-06-01 · od 2018-02-01 · od 2018-01-01 · od 2017-11-01 · od 2017-09-30 · od 2017-08-15 · od 2017-07-29 · od 2017-07-01 · od 2017-04-01 · od 2017-02-28 · od 2017-01-01 · od 2016-09-19 · od 2016-07-01 · od 2015-11-25 · od 2015-10-01 · od 2015-01-01 · od 2014-06-24 · od 2014-01-01 · od 2013-08-01 · od 2013-01-01 · od 2012-07-01 · od 2012-04-01
…a další starší
📋 Co se měnilo v novelách →

§ 249 POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE K NÁHRADĚ ŠKODY (1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. (2) Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jinou fyzickou osobu. (3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. HLAVA II Díl 1

← § 248 celý předpis § 250 →

Výklad

Stručně

Paragraf 249 zákoníku práce stanovuje základní povinnosti zaměstnance, aby předcházel vzniku škody (majetkové i nemajetkové) a bezdůvodného obohacení, a v případě hrozící škody na ni upozornil nebo zakročil.

Co to znamená v praxi

Zaměstnanec má obecnou povinnost chovat se tak, aby svým jednáním nezpůsobil zaměstnavateli žádnou újmu (finanční, nefinanční) ani bezdůvodné obohacení.
Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavateli hrozí škoda, musí na tuto skutečnost upozornit svého nadřízeného.
V případě bezprostředně hrozící škody je zaměstnanec povinen zakročit, aby jí zabránil, pokud mu v tom nebrání důležitá okolnost nebo by tím neohrozil sebe či jiné osoby.
Pokud zaměstnanec nemá pro svou práci vytvořeny potřebné podmínky, je povinen to oznámit svému nadřízenému.

Na co si dát pozor

Povinnost zakročit proti hrozící škodě má své limity – zaměstnanec nemusí jednat, pokud by tím vážně ohrozil sebe nebo někoho jiného, nebo pokud mu v tom brání jiná důležitá okolnost.
Nesplnění povinnosti upozornit na hrozící škodu nebo nezakročení proti ní může mít důsledky pro zaměstnance, jak naznačuje § 251.
Zaměstnanec by měl aktivně komunikovat s nadřízeným ohledně hrozících škod nebo nedostatečných pracovních podmínek.