§ 249 zákoník práce – Povinnosti zaměstnance k odvracení škody
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 249 zákoníku práce stanovuje základní povinnosti zaměstnance, aby předcházel vzniku škody (majetkové i nemajetkové) a bezdůvodného obohacení, a v případě hrozící škody na ni upozornil nebo zakročil. Zaměstnanec má obecnou povinnost chovat se tak, aby svým jednáním nezpůsobil zaměstnavateli žádnou újmu (finanční, nefinanční) ani bezdůvodné obohacení. (§ 249 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Judikatura: na § 249 odkazuje 114 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.
(2) Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jinou fyzickou osobu.
(3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec má obecnou povinnost chovat se tak, aby svým jednáním nezpůsobil zaměstnavateli žádnou újmu (finanční, nefinanční) ani bezdůvodné obohacení.
- Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavateli hrozí škoda, musí na tuto skutečnost upozornit svého nadřízeného.
- V případě bezprostředně hrozící škody je zaměstnanec povinen zakročit, aby jí zabránil, pokud mu v tom nebrání důležitá okolnost nebo by tím neohrozil sebe či jiné osoby.
- Pokud zaměstnanec nemá pro svou práci vytvořeny potřebné podmínky, je povinen to oznámit svému nadřízenému.
Na co si dát pozor
- Povinnost zakročit proti hrozící škodě má své limity – zaměstnanec nemusí jednat, pokud by tím vážně ohrozil sebe nebo někoho jiného, nebo pokud mu v tom brání jiná důležitá okolnost.
- Nesplnění povinnosti upozornit na hrozící škodu nebo nezakročení proti ní může mít důsledky pro zaměstnance, jak naznačuje § 251.
- Zaměstnanec by měl aktivně komunikovat s nadřízeným ohledně hrozících škod nebo nedostatečných pracovních podmínek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 249
Jak soudy aplikují § 249
Ve vztahu k náhradě škody pak (v tomto smyslu speciální) ustanovení § 249 odst. 1 zák. práce ukládá zaměstnanci povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení.
Ve vztahu k náhradě škody pak (v tomto smyslu speciální) ustanovení § 249 odst. 1 zák. práce ukládá zaměstnanci povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení.
… ale i komukoli dalšímu, tedy i odborně způsobilým osobám (lékařům, zdravotním sestrám), popř. samotným klientům, a naopak, rozdala-li některým klientům jejich veškeré dostupné léky k nekontrolovanému užití, je závěr odvolacího soudu, že žalobkyně tímto jednáním porušila prevenční povinnost zaměstnance stanovenou v § 249 odst. 1 zákoníku práce a že se tohoto porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobkyni vykonávané práci dopustila zvlášť hrubým způsobem, zcela v souladu s uvedenou konstantní judikaturou dovolacího soudu.
Právní otázky
Související
§ 175 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvráce (Zákoník práce)§ 18 Odpovědnost za škodu (Zákon o výkonu zabezpečovací detence a o)§ 23 Přestupky (Nález Ústavního soudu ze dne 18. červenc)