18 C 34/2022-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci 44.963 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu č. 32, v obci [obec], ulice [ulice a číslo] za dobu nájemního vztahu od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2020 a květen a červen 2020 včetně nedoplatku na službách. 2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z nájemní smlouvy dne 17. 3. 2020 a jejích dodatků má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanými smlouvu na nájem bytu č. 32, v obci [obec], ulice [ulice a číslo] na dobu určitou od 13. 3. 2020 do 30. 5. 2020; následně byla smlouva dodatky prodloužena do 31. 8. 2020. Žalovaní se zavázali za užívání bytu platit nájemné a zálohy na služby. Za dobu trvání nájmu vznikl žalovaným dluh na nájemném v celkové výši 36.500 Kč a na službách 8.463 Kč, celkem 44.963 Kč. Žalovaní nereagovali na výzvu k zaplacení ze dne 18. 6. 2021. 5. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky existoval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu, na jejímž základě byli žalovaní povinni platit nájemné, přičemž tento svůj závazek žalovaní porušili. Prokázána byla existence nedoplatku žalovaných jak na nájemném, tak na platbách za služby. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně dlužnou částku společně s úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, vše v obecné lhůtě splatnosti tří dnů. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13.415 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.799 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44.963 Kč sestávající z částky 2.900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.600 Kč ve výši 2.016 Kč.