18 C 369/2022-11 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 7 237,27 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 12. 6. 2020 ve znění jejího dodatku č. 04 ze dne 30. 7. 2021 obsahujícímu též ujednání o poskytnutí úvěru [anonymizováno] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 10 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 510 Kč včetně 15,9 % obchodního úroku p.a. Úvěr měl být splacen do 14. 6. 2023. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, zaplatil pouze splátky v termínu od 14. 8. 2021 do 14. 3. 2022. Žalobkyně proto dopisem ze dne 14. 6. 2022 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu pod pohrůžkou podání žaloby u soudu. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 12. 6. 2020 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby: vedení běžného účtu. Z dodatku č. 04 ze dne 30. 7. 2021 k rámcové smlouvě výše uvedené soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami ve výši 510 Kč včetně 15,9 % obchodního úroku. Z historie úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný zaplatil pouze splátky v termínu od 14. 8. 2021 do 14. 3. 2021. Z dopisu žalobkyně ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 obč. zák. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč.